Před 100 lety: 24. února 1906
Národní politika ze soboty 24.února 1906 informovala především o volební reformě.
K tomuto tématu napsala mimo jiné: Volební reforma vládní byla ve včerejší schůzi dle očekávání podána. Z tohoto návrhu přímo vyčnívá snaha zajistiti německé menšině pokud možno ten největší počet mandátů. Jaká je to ostatně "rovnost" volebního práva, když devíti milionům Němců přiděleno pouze o 15 poslanců méně nežli 15 milionům Slovanů? Již v tom viděti jest zjevně, že volební reforma vládní kráčí jen k tomu cíli, aby Němci vyšli z reformy této s nepřiměřeně velkým počtem mandátů. Při tom dbáno i jejich přání po národním rozhraničení okresů.
Společná schůze českých poslanců o volební opravě. Lidoví poslanci čeští a sice mladočeští, agrární, národněsociální a radikální sešli se ku společné poradě, by dohodli se o jednotném postupu v otázce volební. Dohody dosaženo nebylo a čeští poslanci rozešli se nesjednoceni.
Vybraný článek v plném znění:
O volební reformě a nespravedlnosti vůči Slovanům.
Jen šprýmař anebo padělatel parlamentních dějin mohl by nazvati historickou událostí řeč, kterou ministerský předseda bar. Gautsch odůvodňoval dnes v poslanecké sněmovně předlohu o volební opravě. Baron Gautsch byl sotva s to pronést jednu větu bez přerušení, což bylo zásluhou všeněmeckých poslanců obou skupin, kteří, když nemohli zameziti předložení volební opravy, vymstili se baronu Gautschovi aspoň huronským pokřikem.
Proč že lomozili Všeněmci? Trpí utkvělou myšlenkou, že volební reformou budou Němci zkráceni, že Rakousko zavedením všeobecného volebního práva bude poslovanštěno a že změnou jednacího řádu, již dnes vláda předložila, bude německá oposice na příště znásilněna. Kromě toho zastávají Němci stanovisko, že zavedení všeobecného volebního práva znamená ustálení byrokratického absolutismu pod záštitou Slovanů a sociálních demokratů. Že při nejlepší vůli nelze obavy pana Schrönerera a jeho pomocníků bráti vážně, netřeba podotýkati. Vždyť přenechává se Němcům 205 mandátů, jež, kdyby vládní předloha byla založena na skutečné rovnosti, musily by se scvrknouti o celou třetinu! Vždyť jen Němcům v království Českém přiřknuto o celých 10 mandátů více, než jim dle počtu obyvatelstva náleží. A tak se tomu má i na Moravě, ve Slezsku, Štyrsku, Korutanech a Bukovině, nehledě ani k tomu, že více než 300.000 vídeňských Čechů ve volební opravě pro vládu neexistuje.
Bude-li vládní předloha přijata, pak nerovnocennost slovanských národův bude zase na dlouho uzákoněna. Naděje, jež ve volební předlohu byly skládány, že totiž odstraněno bude křiklavé bezpráví, jímž slovanští národové trpí, že skutečně na základě rovnosti práva hlasovacího dostane se jim vůči Němcům úplné rovnocennosti jsou zklamány. Na straně české nemíníme tím ovšem předáky mladočeské je toto zklamání již patrno. Zejména zavládá značné rozhořčení proto, že jak již několikrát bylo uvedeno jsou okresy volební národnostní rozhraničeny po přání Němců, kteroužto porážku nemohli Mladočeši zadržeti.