Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČTK řekla, že většina lidí zvládne hodinový posun bez potíží, ale problém vidí spíše v tom, že změna času začíná už v březnu. O měsíc později by to bylo pro občany výhodnější.

Člověk má vrozené biologické hodiny. Jejich periodicita není přesně 24 hodin, ale je zpravidla o něco kratší. Člověk proto potřebuje ranní světlo k tomu, aby se jeho vnitřní hodiny srovnaly s vnější realitou. Po změně času však velká část populace opět začne v stávat do tmy. I když tento handicap žárovka nesrovná, doporučuje Sumová lidem, kteří do nového dne vykročí před východem slunce, aby rozsvítili a začali den rozcvičkou. To popožene jejich organismus na cestě do aktivní fáze.

Biologické hodiny se sice zpožďují jen o několik minut, ale jestliže by se organismus s odchylkou každý den nevyrovnal, časem by se člověk mohl dostat do opačné fáze, tak jako se to stává nevidomým lidem, kteří tak zvaně "volně plynou časem", uvedla Sumová.

V některých rodinách se dědí pozměněné geny zodpovědné za chod hodin. Mutace hodinových genů vedou k tomu, že jejich biologické hodiny běží příliš rychle nebo příliš pomalu. Tito lidé mají daleko větší problémy seřídit se s vnějším časem. Jedná se však o velmi malou část populace.

Podle odborníka na preventivní medicínu Jana Šimůnka může přechod na letní >čas zdravotně poškodit některé lidi s psychiatrickými, neurologickými i endokrinologickými diagnózami.

V neděli se mění čas v celé Evropě. Na severoamerickém kontinentě začal letní čas již 11. března, tedy o dva týdny dříve, a skončí o týden později než v evropských zemích. Letní čas v Evropě skončí 28. října.

Čas se začal posouvat v první světové válce v Rakousku-Uhersku i v USA. Také ve druhé světové válce museli Češi i Američané v létě zahajovat den o hodinu dříve. Federální norma o letním času začala platit v polovině 60. let. Od roku 1976 zavedly letní čas členské státy Evropské unie a tehdejší Československo se k němu vrátilo v roce 1979.

Změna času bývá spojována s úsporou elektrické energie, ale v posledních letech se zdá, že tento posun nemá tak velký vliv na spotřebu elektřiny, jak se původně myslelo. Pokles spotřeby se projeví jen v prvních týdnech. Více bývá ovlivňována teplotou ovzduší.