"Informace, že přijdu trvale o zrak nebo že mi zůstanou jizvy, kterých už se nezbavím, mi lékaři dávkovali postupně. Zároveň jsem byla od začátku v péči psychologa i psychiatra a brala jsem antidepresiva, po kterých jsem se cítila lehce utlumená, což bylo myslím dobře. Kdybych si všechny dopady svých popálenin připustila hned, tak bych to pravděpodobně nezvládla," připouští Martina.
