Pasák ovcí. Pěstitel koky. Prezident?
Mato Grosso do Sul (Od spolupracovnice) - Pro Evo Moralese, který často pózuje v hornické helmě - symbolu nezaměstnaných horníků ze zkrachovalých cínových dolů, jsou letošní prezidentské volby už druhým pokusem.
Před dvěma lety měl vítězství na dosah ruky. Jeho rival, pravicový kandidát Gonzalo Sánchez de Lozada jej předběhl o pouhé jedno procento hlasů.
Bývalý pasák ovcí a pěstitel koky aymarského původu se ale jen tak nevzdal.
Z parlamentu na barikády
Tehdy už ani nebyl poslancem, protože z parlamentu byl vyloučen za pořádání nepovolených demonstrací pěstitelů koky. Mohl se tedy svobodně věnovat vedení pouličních protestů a takzvaných "cortes," čili blokování silnic. Tato metoda, kdy dojde k zatarasení prakticky jediné silnice vedoucí do hlavního města La Paz, je u stávkujících nejoblíbenější, neboť prakticky paralyzuje chod celé země.
Vůdcem pěstitelů koky, takzvaných "cocaleros", a jejich Hnutí za socialismus Bolívie se Morales stal po příchodu do tropického regionu Chapare, kde se spolu s tisíci propuštěných horníků věnoval pěstování tradiční koky.
Rostlinu indiáni v Andách používají od prehistorických dob, ale před příchodem Španělů měla k povzbuzujícímu alkaloidu přístup pouze incká elita a koka sloužila především jako platidlo a obětina. Kolonizátoři lístky odolné rostlinky, která prakticky nepotřebuje žádné hnojivo a je odolná vůči škůdcům, rozšířili mezi své indiánské otroky zejména proto, že dobře zahání hlad.
USA se zlobí
Až na počátku minulého století se tehdejší páni naučili vyrábět "kokovou pastu" a z ní poté "drogu bohatých" - kokain. Dnes tvoří nelegální pěstování koky odhadem osm procent hrubého domácího produktu a jen v regionu Chapare je na něm závislých přes 40 000 rodin.
Existuje i takzvaná "legální produkce koky," která slouží pro žvýkání lístků proti nemoci z nadmořské výšky a na výrobu anestetik. Spojené státy, kam směřuje většina nelegální produkce, však tlačí na bolívijskou vládu, aby dodržovala úmluvy o mýcení kokových keříků a podmiňují tím další ekonomickou pomoc.
Indiánům se nabízí řešení v podobě pěstování kakaa či ovoce. "Jenže ty se nedají pěstovat bez drahých hnojiv a také úroda většinou shnije a když neshnije, nevíme komu ji prodat. Morales bude prosazovat, abychom mohli pěstovat dál koku a já ho budu volit," shrnuje nezaměstnaný "cocalero" Armando Díaz.
Bude se znárodňovat?
Evo Morales také představuje hrozbu pro zahraniční investory, protože hodlá znárodnit jejich majetek a zásoby plynu převést kompletně pod státní správu.
Už sice nehlásá návrat k tradiční indiánské rovnostářské společnosti "ayullu" jako před dvěma roky, nicméně pro zemi jsou jeho vize opět krátkozrakým řešením ekonomických problémů postaveným na těžbě přírodních zdrojů. Pokud však v Bolívii zůstane i nadále státní správa zkorumpovaná a nefunkční jako dosud, zemi sebevětší zásoby plynu nepomohou.