Jaký byl poslední vývoj v Kosovu a jaké má Kosovo postavení?

Soužití většinových kosovských Albánců s menšinami přerostlo během 90. let v otevřené nepřátelství. Srbská strana omezila autonomní práva provincie, zaručená jugoslávskou ústavou z roku 1974 a později přistoupil režim tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče k násilným akcím proti ozbrojeným Albáncům. V reakci na eskalaci násilí v Kosovu koncem 90. let se do řešení jeho postavení zapojilo mezinárodní společenství. Letecké útoky NATO na jugoslávské cíle, které trvaly od března do června roku 1999, ukončily boje v oblasti, jež si vyžádaly tisíce lidských životů. 

Jaké jsou návrhy řešení statusu Kosova?

Srbská vláda i kosovští Srbové proklamují, že jsou ochotni připustit pouze autonomní postavení Kosova v rámci Srbska. Kosovští Albánci naopak prosazují vytvoření samostatného státu na území Kosova. Úvahy o rozdělení provincie podle etnického principu se jeví jako nereálné. Současně rozdělení či případné spojení samostatného Kosova nebo jeho částí s některým z okolních států striktně odmítají Evropská unie, OSN i USA.
 
Proč Srbové nechtějí odtržení Kosova?

Nemíní se vzdát oblasti, kterou považují za součást svého státu, řada z nich se také obává, že by v samostatném Kosovu nebyla dodržována práva srbské menšiny. Podle kosovských Srbů i srbské vlády by odtržení provincie odporovalo mezinárodnímu právu. Oblast Kosova má navíc v srbském historickém povědomí výsadní postavení, je tradičně vnímána jako "kolébka srbství". Roku 1389 došlo na Kosově poli k porážce balkánských vojsk Turky, která je dodnes vnímána jako klíčová událost srbských dějin a centrální bod národní mytologie. V bitvě, která byla ve středověku jednou z největších na Balkáně, padl výkvět srbské šlechty a vítězství otevřelo Turkům možnost expandovat dále do evropského vnitrozemí.

Údajně existují i ekonomické důvody pro udržení Kosova v rámci Srbska. V provincii se nacházejí významné průmyslové komplexy (například Trepča, kde se produkuje olovo, zinek, zlato a stříbro) a bohatá naleziště nerostných surovin (například niklu, hnědého uhlí či bauxitu).
 
Jaké jsou hlavní problémy současného Kosova?

Provincie se potýká s traumatizujícími zážitky občanské války, dodnes dochází k násilným střetům mezi znesvářenými etniky. Kosovští obyvatelé se zároveň musí vyrovnávat i s ekonomickými důsledky konfliktu - rozbujelou korupcí, vysokou nezaměstnaností, poškozením průmyslových kapacit. Oblast je navíc považována za jedno z evropských center organizovaného zločinu - zejména obchodu s lidmi a omamnými látkami.
 
Kdo povede rozhovory o budoucnosti Kosova?

Jednání bude řídit bývalý finský prezident Martti Ahtisaari, kterého do této funkce jmenoval generální tajemník OSN Kofi Annan. Jeho zástupcem bude bývalý generální tajemník rakouského ministerstva zahraničí Albert Rohan. Ten bude předsedat prvnímu kolu jednání se zástupci srbské a kosovské vlády. Bělehradskou delegaci povedou v prvním kole poradci srbského premiéra a prezidenta Slobodan Samardžić a Leon Kojen, prištinský tým vyjednávačů bude řídit kosovský ministr místní samosprávy Lutfi Haziri a generální tajemník opoziční Demokratické strany Kosova Jakup Krasniqi.