Nevládky čeká boj s Kremlem, bere jim peníze z ciziny

Moskva - Od návratu Vladimira Putina do čela Kremlu neuplynulo ani sto dní. Už ale stihl zahájit demontáž liberálnějších zákonů, o něž se zasadil jeho předchůdce Dmitrij Medveděv.

Například pomluva se po necelém roce vrátila mezi trestné činy, za něž hrozí až pětimilionová pokuta. Staronová hlava státu si rovněž došlápla na nevládní organizace, jimž Medveděv za své vlády ulehčil život.

Putin podepsal novelu zákona, jež pobouřila většinu lidskoprávních aktivistů. Organizace dotované z ciziny totiž musí - krom jiného - samy sebe označovat za "zahraniční agenty" v roli politických hnutí. A to pod hrozbou vysoké pokuty.

Představitelé "nevládek" jsou přesvědčeni, že se tak Kreml znovu snaží omezit tu část společnosti, která upozorňuje na problémy vládnoucího režimu.

Například nejstarší organizace Moskevská helsinská skupina se už proto rozhodla vzdát grantů z ciziny. Lilija Šibanovová, ředitelka asociace Golos, která se mimo jiné zabývá monitoringem ruských voleb, se zase hodlá o svá práva soudit: "Termín 'zahraniční agent' neodpovídá skutečnosti, jelikož peníze ze zahraničí používají organizace na rozvoj vlastní země," vysvětlila Aktuálně.cz. A pokud ruský soud rozhodne, že činnost lidskoprávních asociací spadá do kategorie "politická"? "Pak se dotací ze zahraničí vzdáme."

Provládní politici pochopitelně tvrdí, že zákon je myšlen dobře.

Třeba Naděžda Orlovová, členka Putinova Jednotného Ruska a bývalá poslankyně Státní dumy, míní, že nové znění zákona odpovídá evropské legislativě.

"Protože se stáváme členem Světové obchodní organizace, začíná se v Rusku hrát podle evropských pravidel," řekla Aktuálně.cz. "Nemyslím si, že v tomto směru navrhujeme nějaká exkluzivní nebo extraordinární opatření."