Naposledy tam působil jako předseda občanskoprávního kolegia, v roce 2000 pak odešel do čela Vrchního soudu v Praze a rok později na ministerstvo spravedlnosti.

Dnes ho prezident Václav Klaus jmenoval místopředsedou Nejvyššího soudu. Burešovo únorové jmenování soudcem NS přitom předsedkyně soudu Iva Brožová napadla a Ústavní soud (ÚS) případ zatím nerozhodl.

O Burešovi, který je od září opět členem legislativní rady vlády, se také hovoří jako o možném novém šéfovi Nejvyššího soudu, a to zejména od té doby, co Václav Klaus v únoru odvolal Brožovou z jeho čela. ÚS ale zákon, podle kterého prezident postupoval, v červenci zrušil a v září pak zrušil i Brožové odvolání.

Spory s Burešovou trvají už dlouho

Bureš měl s Brožovou spory už v minulosti, jako ministr spravedlnosti se začátkem roku 2002 snažil přesvědčit tehdejšího prezidenta Václava Havla, aby ji nejmenoval do čela Nejvyššího soudu. Brožová se pak postavila proti Burešovu jmenování k NS v roce 2003, kdy se chtěl vrátit po své neúspěšné kandidatuře na prezidenta a po předchozím ministerském angažmá.

S působením u soudů má Bureš dlouholeté zkušenosti, soudcem byl jmenován v roce 1980 a na funkci rezignoval až na přelomu let 2000 a 2001, těsně předtím, než vstoupil do politiky.

V čele ministerstva spravedlnosti v únoru 2001 vystřídal Otakara Motejla a během roku a půl ve funkci prosadil mimo jiné návrh rozsáhlé novely trestního řádu. Naopak u Ústavního soudu narazil s novým soudcovským zákonem. Podle ÚS dával exekutivě přílišnou kontrolu nad soudní mocí.

Ve vládě Vladimíra Špidly vystřídal v létě 2002 Bureše v čele justice Pavel Rychetský. ČSSD si ale na odborníka na občanské procesní právo vzpomněla již na podzim téhož roku, když ho oslovila s nabídkou na prezidentskou kandidaturu a Bureš ji přijal.

Bureš. Soudce i politik

Sociální demokraté vyslali Bureše jako svého kandidáta do první prezidentské volby přesto, že ve stranickém referendu skončil až na druhém místě za expremiérem Zemanem. Ve volbě ale Bureš vypadl již v prvním kole.

Do ministerské funkce se vrátil po Špidlově demisi, ve vládě Stanislava Grosse byl ministrem zodpovědným za legislativu a šéfem legislativní rady vlády. Loni v dubnu během aféry s Grossovým bytem podal demisi a v kabinetu Jiřího Paroubka se již neobjevil; hovořil ale o tom, že je připraven premiérovi poskytovat odborné konzultace.

Loni na podzim se o něm spekulovalo jako o nástupci nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Nakonec se jí stala Renáta Vesecká. Bureš pak koncem roku začal pracovat v české pobočce americké právní firmy White & Case.

Bureš vystudoval pražskou právnickou fakultu a po vojně zamířil do soudnictví. Podle svých slov proto, že chtěl dělat kariéru, vstoupil v roce 1986 do KSČ. Krátce po listopadu 1989 stranickou knížku vrátil a zmínku o členství odstranil i z oficiálních životopisů. Poté již do žádné strany nevstoupil.

Má za sebou také pedagogickou praxi, je spoluautorem několika monografií.