reklama
 

Víte, co od podnikání chcete?

Svůj první živnostenský list si Jana Merunková pořídila ve 20 letech a od té doby se pohybuje v podnikatelském prostředí – skoro by se chtělo říci, že je v něm jako ryba ve vodě.

Foto: Profimedia.cz

Svůj první živnostenský list si Jana Merunková pořídila ve 20 letech a od té doby se pohybuje v podnikatelském prostředí - skoro by se chtělo říci, že je v něm jako ryba ve vodě.

Svou vizi podnikání shrnuje jasně: „Dělám to, čemu věřím. A chci, aby naši klienti měli důvod věřit mně i lidem, které jim pro jejich odbornost a kvality doporučím. Nevím, jestli nás právě to odlišuje od konkurence, ale stavíme na tom svůj úspěch." Působí jako kouč a lektorka a je spoluzakladatelkou Yourchance, o.p.s.

Co Vás přivedlo k rozhodnutí začít podnikat a podnikání navíc podporovat?

Na okamžik, kdy jsem začala snít o tom, že jednou budu podnikat, si pamatuji přesně. Je to jedna z nejsilnějších vzpomínek z listopadových dní 1989. Stáli jsme s rodiči uprostřed Václavského náměstí, cinkali klíči a cestou domů se bavili o tom, že jednou budu mít vlastní firmu. To mi bylo 15 a trvalo dalších pět let, než jsem si - ještě na škole - živnostenský list pořídila. Když jsem šla domů, připadala jsem si jako skutečný podnikatel. Na jednu stranu to bylo hodně naivní, na druhou stranu pocit vlastnictví byznysu začal formovat moje přemýšlení, chování a postoje. I s odstupem let to považuji za jeden z nejdůležitějších momentů mé podnikatelské dráhy.

Podpora podnikání je další fází, do které jsem nějak přirozeně dospěla. Koučování majitelů firem nebo vrcholového managementu a pozice specialistky na problematiku firemních systémů je to, co mě baví a co nás jako firmu živí. A když něco takového máte, začnete cítit potřebu se dělit o zkušenosti, o čas, o sebe. Nevím, jestli to tak má každý, ale já ano. Možná proto, že i na mě si na začátku udělali čas někteří úspěšní lidé a do podnikatelského, uměleckého i soukromého života mi dali rady, jichž využívám dodnes.

Čeho si na podnikání nejvíc vážíte?

Čestnosti.

V projektu Podnikam.eu podněcujete podnikatelského ducha v dětech, které vyrůstají v dětských domovech. Jak Vás to napadlo?

Díky svým aktivitám v Nut's Production jsem se během minulých deseti let dostala hodně do kontaktu s dětskými domovy. Tématem, které se ke mně začalo neustále vracet, byla nedostatečná výuka finanční gramotnosti a praktického podnikatelského vzdělání u tamních dětí. Několik let jsem si myslela, že to někdo udělá, že se tím někdo začne zabývat. A pak mi došlo, že je třeba říct: „Já to udělám. Začnu, odkud mohu," a věřit, že se potřební lidé a instituce přidají. A tak vznikl projekt Podnikam.eu, který realizujeme.

Paralelně s tím jsem zjistila, že v dnešní době je na začátku svého podnikání řada lidí, kteří  přijímají sdílení zkušeností ne jako chlubení nebo poučování, ale jako způsob, jak neopakovat chyby, které udělal už někdo před nimi. A tak se z obchodní značky Yourchance (R) uvedené u mých výcvikových metodik stala Yourchance, o.p.s., která toto know-how plně využívá. To nám umožňuje realizovat programy, které by bez grantů a dotací měly jen malou šanci pomoci lidem uchopit nové poznatky a využít jich na maximum.

Jak využíváte svých předchozích podnikatelských zkušeností?

I když je Yourchance, o.p.s. mladá organizace, díky lidem, kteří za ní stojí, nebo s ní úzce spolupracují, má k dispozici bohatou škálu zkušeností a praxe. V mém případě jde o šestnáct let podnikání, to už máte z čeho čerpat.
Jednou z prvních zkušeností, které jsme s Gábinou Křivánkovou prakticky využily, bylo ještě před založením společnosti uvědomění si a vyladění hodnot a principů, na nichž chceme, aby firma fungovala. Strávily jsme několik desítek hodin rozhovory o tom, co chceme a nechceme, na čem stavíme jako lidé, jaké jsme osobnosti, a kde předpokládáme výhody a překážky. Vyjasnily jsme si, jaké budou role a kompetence nás dvou i těch, které jsme plánovaly angažovat. A mohu říct jen jedno - vyplatilo se. A může to sloužit jako důkaz, že to, co lidem říkáme, skutečně děláme.

V kom jste našla oporu?

Musím začít tím, co možná některé čtenářky překvapí. V dnešní době je hodně moderní odpovídat, že člověk si musí věřit sám, nebo že si jde pro radu ke kartářce. Já svoji oporu vždy a na prvním místě hledám v Bohu a jeho Synu, Ježíši Kristu. Když otevřete Bibli, zjistíte, jak nekonečná moudrost se v ní nachází a že zde najdete odpověď na každou otázku.
Pak musím zmínit manžela a rodiče. Manželova neuvěřitelná trpělivost s mou povahou, ne úplně kladným vztahem k vaření, věčným cestováním a pozdními návraty domů, to je poklad, který mám, vím o něm, jen mu to někdy málo říkám. Moji rodiče zase od dětství byli u každého mého bláznivého nápadu a všechno prožívali se mnou. Tancování, psaní básniček, pohádek, moje lásky, neúspěchy i okamžiky, kdy je z čeho se radovat. Jsou báječní a mám obrovské štěstí, že jsou právě takoví.
Byli to právě oni, kdo mi ukázali jeden z prvních podnikatelských vzorů. V roce 1995, v témže roce, kdy jsem si přinesla svůj první živnostenský list, se stala manažerkou roku Olga Girstlová. Vyšel o tom článek s její fotkou a já ho pak celé roky měla v šuplíku, abych si ho mohla kdykoliv znovu přečíst. Pár let nato jsme se poznaly osobně a čas od času se naše cesty znovu protnou. Pak přišlo ještě několik významných osobností, které zásadně formovaly mé podnikatelské myšlení a vize. V oblasti charity to jednoznačně byla Fordova nadace, tehdy vedená prezidentkou Susan Berresford.

Kde jste vzala kapitál na rozjezd podnikání?

Při škole jsem chodila na brigády, abych měla nejen na pěkný studentský život, ale i na podnikání. Po škole jsem na rok a půl nastoupila do práce a podnikání bylo stále na vedlejšák. Ale je pravda, že moje náklady nebyly tou dobou nijak vysoké, takže se to dalo zvládnout. Pak jsem z práce odešla a první větší peníze na investici do podnikání jsem si půjčila od svého budoucího muže, který tou dobou už několik let podnikal.

Kde vidíte svůj dosud největší úspěch?

Je dobré si občas udělat revizi a ohlédnout se, co za Vámi zůstává. Myslím, že je pár věcí, na které mohu být hrdá. Za největší úspěch z poslední doby považuji rozběhnutí projektu Podnikam.eu. Vidím, jak jsme se dotkly životů konkrétních dětí, vidím, jak nám některé z nich rozkvetly pod rukama a jak moc se posunuly ve vnímání toho, co je čeká, až jednoho dne budou muset dětský domov opustit.

Jakým směrem se chce ubírat Vaše společnost dál?

V oblasti koučování a práce s firemními systémy plánujeme do konce roku postupně zpřístupnit některé nové metodiky práce, které byly v poslední době ve fázi testování. Plánujeme se dál intenzivně věnovat projektu Podnikam.eu na celorepublikové úrovni a své poznatky z praxe dál přinášet jako podněty k jednání Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání při MFČR. Dalším velkým cílem je být přínosem pro Asociaci rodinných firem, jejíž jsme součástí, a které aktuálně předsedá druhá spoluzakladatelka Yourchance Gábina Křivánková.

Když se ohlížíte za tím, co za Vámi zůstává, udělala byste dnes něco jinak?

Nikdy bych nepřestala pravidelně sportovat. A to je důvod, proč říkám, že je třeba si udělat i čas na sebe. Když po velké pauze znovu začnete, tak to bolí.

V čem z Vašeho pohledu spočívají největší překážky v podnikání a jak jste se jim postavila Vy osobně?

Myslím, že nejhorší je, když se vzdáte svého životního snu, poslání a vize, nebo když podlehnete našeptávačům ve vašem okolí a začnete pochybovat o tom, že toho můžete dosáhnout. Obvykle jsou to lidé z nejbližšího okolí, kteří Vám dávají přátelské rady, protože to s Vámi myslí dobře. Moje zkušenost říká, že takové rady působí jako jed. Otráví myšlení, to otráví Váš postoj, a pak stojí hodně sil najít znovu své zaměření, elán, entuziasmus a víru v uskutečnění svého cíle.
Vyřešila jsem to čtením Bible, motivačních knížek, životopisů úspěšných lidí, knížek osobního rozvoje. Mám oblíbené autory jako Zig Ziglar, Spencer Johnson, Gary Chapman, Napoleon Hill, David Rock a další. Také beru konzultace u lidí, kteří staví na stejných hodnotách jako já, jsou tam, kde já chci jednou být, a mají moji plnou důvěru. Ať se daří nebo nedaří, pravidelně mám konzultace se svým mentorem.

Představila byste nám své hodnoty, na nichž stojí Váš přístup k podnikání a životu?

Je to asi 12 až 13 let, kdy jsem poprvé studovala principy popsané v knize Sedm návyků vůdčích osobností od Stephena Coveyho (nově vydáno jako Sedm návyků vysoce efektivních lidí). Nechala jsem si přivézt z Ameriky tehdy tady neprodávaný diář značky Franklin-Covey a pak celé vánoční svátky strávila přemýšlením, psaním, formulováním a přepisováním svého životního poslání. Jsem ráda, že principy, které jsem si tehdy stanovila jako opěrné body pro můj život, jsem nemusela dodnes nikdy redefinovat.


Mezi hodnoty, které jsou součástí mého životního poslání a které se staly pilíři mého života, jsou víra, láska, leadership, loajalita, rodina, zdraví, vzdělání, psaní a charita. Doufám, že lidé, se kterými jsem v kontaktu, ať už v osobním nebo profesním životě, mohou z mého chování vyčíst, že mi na nich záleží, že se na mne mohou spolehnout, že naše dohody platí. To, že vzdělání a osobní růst jsou pro mne důležité, mohu z poslední doby doložit třeba tím, že jsem čerstvou absolventkou studia pedagogiky.

Jaké rady byste dala ženám, které uvažují, zda se pustit do podnikání?

Myslím, že by si měly dát pozor na to, aby si zpracovaly kvalitní podnikatelský záměr a plán. Často se setkávám s tím, že mají nápad, který začínají realizovat, ale často to pak končí karambolem v první nebo druhé zatáčce. Měly by dobře rozumět tomu, co od podnikání chtějí, proč to chtějí, co to bude stát, kolik to má vydělávat a jak.
A pak, když se pustí do práce, neměly by zapomínat na péči o vztah se svým mužem a na čas pro sebe. Já jsem se musela naučit napsat si rande s manželem do diáře, a taky jednou za čas masáž nebo jen půlhodinu s čajem nebo kávou v nějakém příjemném prostředí.

Kde vidíte výhody žen v podnikání ve srovnání s muži?

Mám ráda ženy, které zůstávají i v podnikání ženami a nemají potřebu vyrovnat se mužům. Jsme odlišné a já to beru jako přednost. Myslím, že uvnitř každé z nás je Popelka. Umíme vzít za práci, když je třeba, a umíme být okouzlující princeznou na plese. Obrovskou výhodu má každá, která umí udělat hromadu práce, ale s lehkostí jakoby tančila. To potom vidíte veliký otazník nejen v očích mužů, ale i některých žen.

zdroj: www.zivotnapadum.cz

Božská Taylor a vyzývavá Selena. Jinak byly ceny AMA přehlídkou divnosti | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama