reklama
 

Kdo odmítne veřejné práce, přijde o podporu, chce vláda

Podpora v nezaměstnanosti má od třetího měsíce výrazně zpřísnit

Foto: město Kladno, www.mestokladno.cz

Praha - Lidé přijdou o podporu v nezaměstnanosti, pokud bez vážného důvodu odmítnou uklízet obec nebo jinou nabídku takzvané veřejné služby.

Výrazné zpřísnění oproti dosavadnímu stavu už schválila vláda, návrh ale ještě musí schválit poslanci.

Projde-li novela zákona o zaměstnanosti beze změn, začnou přísnější podmínky platit už od roku 2012.

Hůře na tom budou i lidé, kteří bez vážného důvodu sami ukončí zaměstnání, zprostředkovaného předtím úřadem práce.

Stejná sankce - dočasné vyřazení z evidence, a tedy i ztráta podpory - hrozí lidem, kterým dá zaměstnavatel z takto zprostředkovaného místa výpověď kvůli zvlášť hrubému porušení pracovních povinností.

Od třetího měsíce uklízejte obec

Standardní délka ani výše podpory od roku 2012 klesnout nemají, zájemci ji ale získají doslova pracněji než dosud.

Od třetího měsíce pobírání podpory by uchazeči měli nově vykonávat veřejnou službu, a to v rozsahu až poloviny týdenní pracovní doby - tedy až 20 hodin týdně.

Veřejnou službou se rozumí pomoc obci, zejména při "zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty veřejných prostranství či pomoci v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče". Za její výkon nenáleží odměna.

Zákon nicméně nehovoří přímo o povinnosti takové práce. Stanoví pouze, že počínaje třetím měsícem přijde o podporu ten, kdo tuto případnou nabídku odmítne.

Kdo takto přijde o podporu, nedostane přitom od státu ani dávky v hmotné nouzi, tedy pomoc pro nejchudší. Také na ně totiž nebude mít nárok člověk, který odmítne veřejnou službu. Navíc si bude muset platit zdravotní pojištění.

V praxi tedy bude záležet zejména na městech a obcích, zda a v jakém rozsahu takového uchazeče zaměstnají. Podle zákona musí jít o práci, která odpovídá jeho zdravotní způsobilosti.

Nevážíte si práce? Další nedostanete

Podobně přísné budou úřady práce k lidem, kteří si "neváží" jimi zprostředkovaného zaměstnání.

Dosud přijde o podporu jen ten, kdo takto zprostředkovanou práci předem odmítne.

Nově hrozí sankce i tomu, kdo do ní sice nastoupí, ale do půl roku dobrovolně skončí (podá výpověď nebo odejde dohodou). A také tomu, kdo z takového zaměstnání dostane výpověď kvůli porušení pracovních povinnosti zvlášť hrubým způsobem.

Vláda tím chce omezit zneužívání systému. Někteří uchazeči totiž sice do zprostředkovaného zaměstnání nastoupí, ale jen proto, aby krátce poté skončili a mohli znovu čerpat podporu.

O opětovné zařazení do evidence úřadu práce, a tedy i podporu v nezaměstnanosti budou tito lidé moci požádat až po uplynutí šesti měsíců. Lhůta se nicméně začne počítat ode dne nástupu do takto ukončeného zaměstnání, nikoliv až ode dne jeho ukončení.

Polehčující "vážné důvody"

Podle návrhu nicméně nepřijde o podporu člověk, který odmítne veřejnou službu či veřejně prospěšné práce nebo dobrovolně skončí v zaměstnání z "vážných důvodů".

Tyto důvody definuje zákon o zaměstnanosti poměrně široce a navíc nikoliv kompletně. Vedle zdravotních důvodů, nezbytné osobní péče o malé děti nebo postiženou blízkou osobu, školní docházky dítěte nebo "místa či povahy zaměstnání manžela" totiž připouští i "jiné vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele".

Na druhou stranu uchazeč o řádné zaměstnání na plný úvazek, který odmítne veřejnou práci v polovičním rozsahu, těžko uspěje třeba s tvrzením, že mu péče o dítě zabírá většinu dne.

O tom, zda jde o vážné důvody nebo zda souhlasí se skutečností, rozhoduje úřad práce. Pokud se s ním uchazeč neshodne a neuspěje ani s odvoláním, nezbude mu než se obrátit na soud.

Pojištění nestačí

Větší zapojení nezaměstnaných do veřejných prací vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek zhruba takto: Kdo chce pomoc od ostatních, musí se jim - tedy státu či obci - také alespoň částečně odvděčit.

Zaměstnavatelé nyní - jako součást sociálního pojištění placeného za zaměstnance - musí odvádět "příspěvek na státní politiku zaměstnanosti". Odvod však činí jen 1,2 procenta ze mzdy (přesněji vyměřovacího základu). Vedle podpory v nezaměstnanosti je přitom určen například i na rekvalifikace nebo různé dotace na nová pracovní místa.

Nebude úniku?

Vedle opoziční ČSSD a komunistů návrh kritizuje například i sdružení Akční spolek nezaměstnaných.

"Veřejná služba bez nároku na mzdu je státem organizovaný obchod s bezplatnou pracovní silou. Obce budou propouštět své zaměstnance, kterým musí platit mzdu, a budou přijímat nezaměstnané, kteří pro ně udělají tutéž práci, ale zadarmo v rámci veřejné služby," říká k návrhu zákona Jana Richterová z Akčního spolku nezaměstnaných.

Nelíbí se jí ani zpřísnění podmínek pro veřejně prospěšné práce. Za ně sice - oproti veřejné službě - náleží mzda, ta je ale vzhledem k rozsahu a charakteru práce nepatrná.

"Pokud uchazeč takovou práci přijme, přijde o podporu v nezaměstnanosti. Už od letošního roku totiž vláda zrušila možnost alespoň malého přivýdělku k podpoře," připomíná Richterová.

Člověk, který za veřejně prospěšné práce dostane paradoxně třeba i mnohem méně peněz, než by dostal jako podporu v nezaměstnanosti, nicméně podle Drábka může požádat ještě o dávky v hmotné nouzi, tedy pomoc pro nejchudší.

Na druhou stranu jestliže uchazeč takovou práci odmítne, přijde o podporu také (podle nového Drábkova návrhu) a nedostane přitom ani minimální odměnu.

Čtěte také:
Změny v práci se přiblížily. Čtěte, co všechno vás čeká
Konec odstupného a delší dovolená. Slováci mění zákoník
Pozor na "výpověď dohodou". Víme, jak neztratit podporu

Náprsenka dokonale kopírující každou křivku. Zendaya ohromila na cenách kritiků | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama