A: Jaký by byl postup úřadů v okamžiku, kdy by se výskyt H5N1 potvrdil?

Postup by byl stejný jako ve všech členských zemích Evropské unie. Opatření pamatují na dvě možnosti. První je, že by se našel uhynulý divoký pták. V tomto případě by bylo vyhrazeno území o průměru tři kilometry, kde by byl zákaz převážet jakékoli ptáky, všechna drůbež by musela být zavřena, byla by vyšetřena.

Místo nálezu by bylo dezinfikováno. V okruhu deseti kilometrů by byl také zakázán přesun ptáků. Automobily, které by z tohoto území vyjížděly, by musely být dezinfikovány. To by trvalo po určitou dobu, než by se prokázalo, že se vir nedostal do chovů.

A: A co kdyby vir nakazil právě chovy?

Postižený chov by musel být celý likvidován, protože by tam nejspíš nebyl nakažen jeden nebo dva ptáci, bylo by jich více. A u ostatních, ať už to jsou slepice či husy, by byl reálný předpoklad, že se s nemocnými kusy dostaly do styku, protože jsou chovaní pohromadě. Nikdo si nedovolí postupovat jinak, než stanoví zákon, tedy že by celý chov byl zlikvidován.

A: Jak by se chovy vybíjely?

Přijely by mobilní kontejnery, v kterých by byla drůbež usmrcena. Jsou to takové velké plechové krabice s ventilem, kterým se dovnitř pouští oxid uhličitý. Vzápětí by kontejnery cestovaly do nejbližšího asanačního podniku, tedy kafilérií. Tam by byly takzvaně neškodně odstraněny.

A: Kafilérií i mobilních kontejnerů máte dostatek?

Kafilérií je deset, mobilních kontejnerů máme také několik. Dvě zařízení jsou v pohotovosti, jeden kontejner pojme tři až čtyři tisíce kusů drůbeže, záleží na velikosti. Kapacita je opravdu dostatečná.

A: Také by se okolo postižené chovu vymezovala ochranná pásma?

Ano, platila by tam vymezená tříkilometrová a desetikilometrová ohniska. Znovu opakuji, je to postup stejný jako v jiných členských zemích.

A: Platila by v ochranných zónách nějaká omezení pro lidi?

Šlo by spíše o to, aby byli pozorní, vyvarovali se kontaktu s ptáky a dodržovali zásady správné hygieny. Ti, co by vyjížděli, musela by být jejich auta dezinfikována. Vyložené omezení by tu ale nebylo.

A: Pomáhala by, třeba jako v Německu, při ochraně před šířením viru také armáda?

Určitě. Na zdolávání této nebezpečné nákazy by se podílely složky, které integrovaného záchranného systému. Armáda by se podílela na dezinfekci vozidel, pomáhala by i policie a humánní lékaři.

A: Odškodnil by stát chovatele drůbeže, které by o svůj chov přišly?

Ano, ve veterinárním zákoně je ptačí chřipka jmenovaná mezi nákazami, za něž přísluší náhrada chovateli. Je to stejné jako u onemocnění krav BSE. Náhrada by příslušela i drobným chovatelům, kteří mají na dvorku třeba pět, šest slepic.