reklama
 

Jarmila Bachmannová: Děti jsou kreativní

Praha - Jarmila Bachmannová z Ústavu pro jazyk Český Akademie věd České republiky se studiu jazyka věnuje již od sedmdesátých let. "Děti jsou ve tvorbě oslovení neuvěřitelně kreativní, i když, pravda, posunula se i míra pejorativnosti. K horšímu," říká.

A: Setkali jste se v dotaznících s hodně hrubými nadávkami?
Předpokládali jsme, že děti budou vulgární, ale mám-li být upřímná, tak mě spíše překvapila ta dětská vynalézavost, jak děti dokáží s jazykem pracovat, jak si s ním hrají, jak dokáží tvořit výrazy, na které my bychom nepřišli. Je to asi dáno tím, že se snaží od sebe navzájem odlišit, chtějí být originální.

A: Co nejvíce ovlivňuje to, jak děti mluví?
Největším pramenem, odkud děti nyní čerpají oslovení, jsou jednoznačně média. Děti kopírují mluvu akčních hrdinů v pořadech, které sledují. Ovlivňují je filmy, které jsou v kinech. Je to velice proměnné. Jestliže tu byl Pán prstenů a děti se podle jeho postav oslovovaly, tak za půl roku to bude jinak, protože přijde jiný, stejně nebo více oblíbený film.

A: Více jak polovina dětí odpověděla, že se nadávky naučily ve škole. Proč zrovna tam?
No, tam jsou v prostředí, kde většina z nich takhle mluví, a děti se nechtějí nějakým způsobem z toho kolektivu vyčleňovat, aby se na ně ty ostatní nedívaly jako na "úplně nemožný". Ta typická mluva skupiny, slang, kolektiv sdružuje a tady v tom případě jsou to ty nadávky a ta všelijaká oslovení.

A: Jaké oslovení vás v průzkumu nejvíce zaujalo?
Mě osobně nejvíce překvapilo slovo lama. Vůbec nevím, proč by si děti měly říkat "lamo". (pozn. red. - podle studentů gymnázia v Praze 5 jde zřejmě o počeštěný výraz z anglického slova lame, které znamená chabý, oslabený a používá se v PC hrách)

A: Proč mládež tak často používá slova kráva a vůl, často v situacích, kdy se baví s dobrými přáteli a dokonce se u toho smějí?
No, my si myslíme, že jejich význam už se natolik vyprázdnil a ta vazba k původnímu významu slova je natolik zastřená, že je děti používají ne s cílem urazit nebo ponížit, ale prostě jenom proto, aby na sebe nějak upozornili. Tato slova fungují jako částice navozující komunikaci. Takže když řekne 'hele, vole', znamená to 'já ti chci něco říct'.

A: A když chtějí svého protivníka urazit?
Tak použijí samozřejmě mnohem hrubší nadávku. A jsou v tom velmi vynalézaví i vyloženě neslušní.

A: V průzkumu je uvedeno, že hodně dívek i chlapců mluví o svých rodičích jako o debilech a krávách. Myslí to tak, nebo je to póza?
Ono je to často spojené s afektem. Děti takový termín užijí v ten moment, kdy se na rodiče zlobí, že jim něco nedovolili, nekoupili, a v tu chvíli to opravdu tak myslí. V běžné, emocionálně nezatížené komunikaci by o mamince jako o krávě nemluvili.

A: Zvláště dívky si často řeknou "Ty jsi blbá!" a smějí se tomu, včetně té, které výpověď patřila. Blbá už tedy není urážka?
Hodně to záleží na kontextu, ale já mám pocit, že někdy je to takové i trochu obdivné. 'Ty seš blbá!'. Je to jen můj dojem, ale často to tak je. Někdy když si například děvčata řeknou 'Ty si kráva!', není to urážka, ale naopak si tím vyjadřují obdiv.

A: Mluví tedy děti v České republice hezky, nebo sprostě?
Děti mluví tak, jak to vyžaduje situace. Jsou určitě prostředí a komunikační situace, kdy děti nemluví vulgárně. Ale pokud jsou mezi sebou, v kolektivu studentů, tak asi používají výrazy jako všichni ostatní. Stejně jako dospělí dokáží i děti rozeznat situace, kdy mohou používat slova, o kterých byla řeč, a kdy naopak. Já si myslím, že děti si velice dobře uvědomují, kdy vulgárně mluvit nemohou.

A: Co nyní budete s tím velkým objemem sesbíraných dat dělat?
Myslím, že nás čeká velice zajímavý výzkum. Protože teprve až u těch slov, jejichž frekvence není tak častá, se pozná, jak vlastně ten jazyk pracuje, jak žije. A také se těšíme, až najdeme nějaká ta oslovení, která tady nezazněla, včetně těch, jak my říkáme, "špeků".

Něžné detaily i nečekaná jednoduchost. Top manikérkou Instagramu je Tina Goldsteinová | Video: Instagram/Betina Goldstein
reklama
reklama
reklama