Pokřikování na ulici, narážky ze strany kolegů, nevhodné dotyky nebo otevřené sexuální napadení zažila až polovina Evropanek. Sexuální obtěžování se v posledních letech stalo předmětem mnoha diskusí a změn po celém světě. Přesto bývá často zlehčováno a ztrpčuje život milionům žen. 

Sexuální obtěžování se definuje jako nevyžádané a nepříjemné jednání sexuální povahy a může mít ústní i fyzické projevy. Podle právníka a instruktora sebeobrany Pavla Houdka je sexuální obtěžování v Česku stále velmi relativizováno. "Když si na něj někdo stěžuje, většinou od svého okolí slyší věci jako: 'Ale prosím tě, nepřeháněj.' A to dokonce i od svých nejbližších. Přitom z výzkumů víme, jak velký a devastující vliv obtěžování má, jak těžce ho lidi nesou a jaké psychické problémy mohou mít i roky poté, co se jim to stane," říká. 

Dělat, že se nic neděje, není řešení

Hranice nepříjemného chování, které se dá označit za sexuální obtěžování, jsou podle Houdka pro každého individuální, ale upozorňuje na to, že je důležité je je znát a nenechat si je překračovat. 

Přestože si mnozí z nás přehrávají, co by udělali nebo řekli útočníkovi v případě, že by se jim sexuální obtěžování dělo, v reálném životě se často ohradit bojíme.  Ať už ze studu, strachu, nebo nepříjemnosti celé situace.

Překvapení z kurzu sebeobrany: Na zaručené chvaty nespoléhejte

Žena

"Nejčastější reakcí bývá dělat že nic a doufat, že to přejde. Problém je, že ono to nepřejde. Pokud se proti sexuálnímu obtěžování neohradíte, původce to bere jako signál, že může pokračovat, případně přitvrdit v jeho podobě," upozorňuje Houdek. 

Motivací pachatelů přitom podle Houdka bývá často nejen testování hranic, ale také nechtěný omyl, utvrzování identity a zábava. 

Jak reagovat na sexuální obtěžování na ulici či v práci a jak se proti němu bránit? Projděte si náš přehled.