Tajemství první ženy světa Lilith: Část z ní se ukrývá v každé z nás
To, že každý z nás skrývá mnoho tváří, není nic nového. Dokážeme s láskou pečovat, s vášní milovat, s palčivým pocitem žárlit i s touhou po zadostiučinění nenávidět. Žádná emoce není člověku úplně cizí, zvláště jde-li o ženu, ačkoliv může tvrdit opak. Ve skutečnosti je to tak, že za některé své pocity se jednoduše stydíme a nechceme jim poskytnout ve svém nitru prostor.
Možná jste se s Lilith už "setkali". Třeba znáte její příběh, resp. příběhy, protože vyprávění o ní se rozcházejí. Lilith, někdy také nazývaná Černá Luna, řadí sumerská a mezopotamská mytologie mezi tři hlavní démony. Ovšem ani tady se udávané zdroje nedokážou zcela shodnout na jejím zrodu a životním příběhu.
Jde o mýtickou postavu opředenou mnoha tajemstvími. Byla divoká a nezávislá, "stvořená z prachu země", podobně jako Adam. Lilith je v mnohých zdrojích považována za první ženu světa a Adamovu družku ještě před tím, než se objevila jemná a oddaná Eva.
Jejich partnerství ovšem ukončila Lilithina nezávislost; vzbouřila se totiž a nepodvolila se Adamovu nátlaku, který vyžadoval, aby při souloži ležela pod ním. Adam se své partnerky tedy zmocnil násilím. S tím se Lilith nedokázala vyrovnat, a tak se vznesla a opustila Adama i ráj.
Adam se však nehodlal jen tak vzdát a požádal Boha o pomoc. Ten jeho prosby vyslyšel a vyslal své tři anděly, aby Lilith přivedli zpět. Našli ji v blízkosti Rudého moře, kde se spustila s démony, a předali jí boží vzkaz. Varovali ji, že pokud se nevrátí, zemře denně sto jejích démonických dětí.
I přesto se Lilith rozhodla, že se nevrátí. Aby se pomstila za smrt svých dětí, zabíjela novorozeňata a rodičky. Jen tehdy, když zahlédla jméno některého z andělů napsané poblíž miminka, nechala dítě i matku být. Odtud nejspíš pramení zvyk psát jména andělů do medailonku novorozených dětí.
Dle legendy byla Lilith oním pověstným hadem, který podal Evě jablko ze stromu poznání. Proto v umění mnohdy můžeme Lilith najít jako ženu, jejíž tělo vykazuje hadí prvky.
Další z tváří zmiňované temné ženy je mocná sexuální energie a obrovská moc svádět ve snech muže. Údajně z nich vysávala životadárnou energii, připravovala je o rozum, anebo je dokonce zabíjela. Nakonec se prý Lilith stala ženou Lucifera, jednoho ze tří padlých temných andělů.
Lilith bylo a je připisováno mnoho jmen i významů. Většinou je vnímána velice temně, zvláště pak v křesťanství, protože se nepodvolila Adamovi. Ona byla z tohoto pohledu špatnou a nepřizpůsobivou a stala se údajným zdrojem zla a temnoty.
Pokud bychom Lilith srovnali s poslušnou a poddajnou Evou, kterou si křesťanská církev pěstovala po dlouhá staletí jako vzor, nenalezli bychom zřejmě mnoho shod. Lilith je totiž vnímána také jako zdroj prapůvodní ženské síly, samostatnosti a především nepodřízenosti. Proto se také stala symbolem mnoha feministických skupin a organizací.
Jisté je, že nezávislá a divoká Lilith je součástí každé ženy, podobně jako poslušná a jemná Eva. Otázkou zůstává, jak se s tím vyrovnat, resp. jak najít rovnováhu mezi oběma tvářemi a jasnými protipóly.
Snad díky hluboce zakořeněné křesťanské tradici i současnému nastavení světa a morálky mohou mít některé ženy pocit, že pustit ke slovu svou vnitřní Lilith je cosi nepatřičného.
Žádný extrém není dobrý, proto je třeba přijmout i své domnělé "špatné" stránky a vnímat svou osobnost komplexně.
Zkrátka a dobře, buďme samy sebou v každém okamžiku života. Řiďme se svými instinkty, dejme průchod intuici a využijme své ženské kouzlo ke svému prospěchu. Buďme nezávislé, pokud to tak cítíme, ale zůstaňme stále ženami s jemností Evy a energií Lilith.
Dovolme si být v harmonii a pokusme se spřátelit na první pohled dvě naprosto odlišné povahy. Lilith a Evu, temnou i světlou stránku našeho já, lunu a slunce, noc a den.