Frýdek-Místek

Předchůdcem Frýdku byla dnes již neexistující osada Jamnice, která se pod jménem Jannutha prvně připomíná roku 1305. Po smrti knížete Bedřicha Kazimíra bylo Frýdecko vyňato z těšínského panství a roku 1573 prodáno pánům z Lohova. Z dalších majitelů stojí za zmínku pánové z Vrbna, z Oppersdorfu a nakonec Habsburkové, kterým Frýdek patřil od konce 18. století.

Dominantou Frýdku je zámek, který vznikl v době založení města na místě bývalého hradu. Jeho nejstarší část se nachází v současném vstupním křídle vnitřní budovy. Na severní a východní straně byl hrad chráněn valem s příkopem, na jižní a západní nepřístupným svahem.

V současné době se v prostorách zámku nachází Muzeum Beskyd s expozicí věnovanou přírodě a tradičnímu životu v Beskydech a konají se zde různé společenské a kulturní akce. Střed Zámeckého náměstí zdobí kašna se sochou sv. Floriána, který je patronem Frýdku.

Třídou T. G. Masaryka, na níž si můžeme prohlédnout několik domů upravených v klasicistním stylu, dojdeme ke křižovatce s Husovou ulicí, kde stojí novogotický cihlový evangelický kostel. Byl postaven v letech 1910 až 1911 pro dělníky Karlovy huti. Nedaleko odtud se v parčíku před Základní školou nachází busta T. G. Masaryka, kterou zhotovil sochař Josef Maratka.

Frýdek-Místek | Foto: Aktuálně.cz

V procházce pokračujeme po mostě přes dálnici a dále ke Kostikovu náměstí, na němž stojí sousoší Samaritán připomínající oběti obou světových válek. Jeho autorem je sochař František Juráň. U křižovatky se Staroměstskou ulicí se nachází bývalý zájezdní hostinec Na Veselé pocházející z 2. poloviny 18. století. Na jeho stěně je umístěna pamětní deska připomínající pobyt ruských generálů Suvorova a Kutuzova. Na druhé straně ulice stojí secesní Sekerova vila postavená roku 1898 podle projektu stavitele Rudolfa Aulegka.

V okolí Hlavní třídy stojí budovy pocházející z doby kolem přelomu 19. a 20. století. Mezi nimi vyniká bývalá místecká radnice a spořitelna postavená podle plánů architekta Josefa Hudetze a Národní dům, který vznikl zásluhou Matice místecké podle návrhu Antonína Tebicha.

Na světelné křižovatce zahneme vlevo do Frýdlantské ulice, kde se v malém parku nachází malý kostel Všech svatých. Vznikl v letech 1716 až 1730 jako výraz díků za konec morové epidemie.

Cestou zpět ke křižovatce hlavních ulic mineme gymnázium Petra Bezruče, které vzniklo v 2. polovině 19. století jako česko-německá obecní škola. Před budovou si můžeme prohlédnout památník Petra Bezruče, dílo sochaře Vladimíra Brázdila.

Severním směrem stojí na Farním náměstí kostel sv. Jakuba Většího, nejstarší místecký kostel se zachovaným gotickým presbytářem, který byl původně zasvěcen sv. Mikuláši. Po požáru na začátku 17. století byl renesančně přestavěn. Roku 1644 přibyla kaple sv. Panny Marie Růžencové (Lurdské), roku 1724 byla zvýšena věž zakončená zvonicí a v polovině 19. století byla přistavěna sakristie s depozitářem. Koncem 19. století kostel získal novorománský vzhled.

Brušperk

Roku 1269 olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku založil mezi dvěma bezejmennými přítoky řeky Ondřejnice město Brušperk. Jako jedno z mála měst u nás si zachovalo originál zakládací listiny, v němž jsou uvedeny podrobnosti jeho založení. Koncem 14. století bylo město zřejmě opevněno hradbami.

Řemeslem, které mělo pro rozvoj Brušperku největší význam, bylo soukenictví, v němž město překonávalo i Moravskou Ostravu a Místek. Na počátku 19. století zde působilo asi 400 soukeníků, roku 1880 zde již nepracoval téměř žádný. Jejím středem je Komenského náměstí s původním gotickým půdorysem a obklopené hodnotnými měšťanskými domy.

Prostor náměstí zdobí barokní socha sv. Jana Nepomuckého a sousoší sv. Trojice. Dominantu historické části města tvoří původně gotický kostel sv. Jiří založený zřejmě již ve 13. století a v 1. polovině 18. století barokně upravený.

Stará Ves nad Ondřejnicí

První zmínka je z roku 1267, kdy zde stála vodní tvrz, která zřejmě zanikla i se vsí během husitských válek. Později však byla obnovena ves i tvrz, kterou v letech 1560 až 1570 tehdejší majitel Jaroš Syrakovský nechal přestavět na renesanční zámek.

Druhou významnou památkou je goticko-renesanční kostel sv. Jana Křtitele, založený v letech 1580 až 1587 Ctiborem Syrakovským. V kostele se zachovala původní síťová klenba a hodnotné kamenické prvky. V blízkosti kostela stojí fara postavená roku 1600 a na počátku 19. století zvýšená o patro.  

Paskov

Severozápadně od Frýdku-Místku leží městečko, které vzniklo ze stejnojmenné vesnice díky rozvoji těžby uhlí v 2. polovině 20. století. Největší zdejší památkou je areál zámku, který vznikl v 2. polovině 17. století. Kolem čtyřkřídlého zámku se rozkládá krajinářský park vyzdobený barokními plastikami. Součástí zámeckého areálu je novobarokní kaple sv. Alžběty postavená roku 1914. Při vjezdu do zámku si můžeme prohlédnout barokní sochu sv. Šebestiána.

Zámek je v současné době využit jako zdravotnické zařízení. Barokní kostel sv. Vavřince vznikl v letech 1740 až 1746 a do současné podoby byl rozšířen roku 1828. V areálu ohrazeném zdí se nachází klasicistní kaple Bolestné Matky Boží z roku 1827, kamenný kříž a kaple křížové cesty.

Šenov

Historie Šenova sahá zřejmě až do 12. století, kdy při obchodní cestě vedoucí z Opavy do Těšína vznikla slovanská osada. V historických pramenech je prvně zmíněn roku 1305 v soupise desátků vratislavského biskupství. V 2. polovině 14. století byl Šenov samostatným statkem, který patřil Šaškům ze Šenova.

Roku 1531 se majiteli panství stali Sedlničtí z Choltic. Nejvýznamnější památkou je kostel Prozřetelnosti Boží, postavený roku 1764 pod vedením stavitele Jakuba Pánka v zámeckém parku. Součástí interiéru je hlavní oltář zhotovený z kararského mramoru z Itálie. Kostel církve evangelické-českobratrské byl postaven v letech 1936 až 1937.

V blízkosti staré školy stojí barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína, u křižovatky ulic Hlavní a Kaštanové se nachází socha sv. Floriána. V Lipové ulici můžeme navštívit Šenovské muzeum zaměřené na historii městečka.

Sedliště

Severovýchodně od Frýdku-Místku leží obec Sedliště, v písemných pramenech prvně uvedená roku 1305 jako ves odvádějící desátek vratislavskému biskupství. Hodnotnou zdejší památkou je roubený kostel Všech svatých postavený roku 1638.

V interiéru si můžeme prohlédnout zpovědnici a kazatelnu pocházející z roku 1680 a varhany zhotovené roku 1862. V okolí kostela se prostírá bývalý hřbitov s množstvím starých litinových křížů a najdeme zde také barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie s dítětem. Vedle kostela se nachází budova staré školy, v níž sídlí Lašské muzeum a galerie.

Žermanice

Jižně od Havířova byla roku 1962 na říčce Lučině vybudována vodní nádrž Žermanice, která slouží jako zásobárna vody a jejíž okolí patří mezi vyhledávané rekreační oblasti. Plocha nádrže je 248 ha a délka vzdutí dosahuje 4,7 km.

Hnojník

Historie obce sahá zřejmě ke konci 12. století, kdy vznikla jako slovanská předkolonizační ves, první písemná zmínka je z roku 1305. Roku 1445 je uváděna jako samostatný statek patřící Staškovi z Hnojníka, který zde vystavěl zámek.

Posledními majiteli panství byli od roku 1736 Beessové z Chrostiny, kteří zámek rozšířili a přestavěli v barokním slohu. V okolí zámku se nachází park s různými zahradními plastikami a se sochou sv. Jana Nepomuckého. V současné době je zámek v soukromém vlastnictví a není v dobrém technickém stavu.

Nedaleko zámku stojí empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený v letech 1808 až 1812. Na přilehlém hřbitově si můžeme prohlédnout empírovou hrobku Beessů z Chrostiny postavenou v 2. polovině 19. století.

Třinec

Přibližně 30 km východně od Frýdku-Místku leží v blízkosti hranice s Polskem město Třinec. Prvně je zmíněno v 15. století, avšak ještě na počátku 19. století bylo bezvýznamnou vsí, v níž žilo asi 300 obyvatel. Změna nastala po roce 1839, kdy zde byla dokončena první dřevouhelná vysoká pec.

V 2. polovině 19. století zde vznikla také řada spolků, např. Hutnický orchestr či Třinecký mužský pěvecký sbor. Roku 1906 se majitelem železáren stala Rakouská báňská a hutní společnost, která do podniku investovala značné prostředky. Zdejší válcovny byly jako první na světě elektrifikovány.

Historickou dominantou Třince je novogotický kostel sv. Alberta postavený roku 1885 na náklady arciknížete Albrechta Habsburského, tehdejšího majitele železáren. Jeden ze zdejších zvonů byl odlit roku 1877 v Moskvě. Novogotický evangelický kostel vznikl roku 1899 a jeho stavba byla financována převážně ze sbírek věřících.

Nejstarší památkou na území města je dřevěný kostel Božího Těla nacházející se v místní části Guty z roku 1563. V interiéru můžeme spatřit neobvyklou malovanou vyřezávanou kruchtu ve tvaru písmene L, obraz Večeře Páně, jehož autorem je zřejmě Josef Mánes.

Nýdek

Jihovýchodně od Třince leží na okraji Slezských Beskyd obec Nýdek, jejíž historie sahá zřejmě až do 14. století. Hospodářský rozvoj v 1. polovině 19. století byl spojen s těžbou železné rudy, která však byla zastavena po vzniku košicko-bohumínské dráhy, po níž se začala dovážet kvalitnější ruda ze Slovenska.

Nejcennější památkou obce je dřevěný kostel sv. Mikuláše se šindelovou střechou a barokním interiérem. Kostel vznikl roku 1576 jako evangelický a po bitvě na Bílé hoře připadl katolíkům.

Jablunkov

Mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy se rozkládá Jablunkovská brázda, v níž najdeme naše nejvýchodnější město Jablunkov. Jeho předchůdcem bylo zřejmě hradiště založené ve 12. století těšínskými knížaty. První písemná zmínka o Jablunkově pochází z roku 1435. Jméno je odvozeno od slova "Gablum" označujícího celnici.

Roku 1560 ho těšínský kníže Václav II. obdařil důležitými privilegii, pro hospodářský rozvoj však byla důležitá zejména poloha městečka na staré obchodní cestě vedoucí od Středozemního moře.V polovině 17. století Jablunkov tvořilo asi 50 dřevěných měšťanských domů a městečko i s předměstími obývalo asi 750 obyvatel. Výraznější stavební růst nastal až po 2. polovině 18. století.

Vybudování Košicko-bohumínské dráhy Jablunkovu nepřineslo velký užitek, neboť dráha město těsně minula a železniční nádraží získala nedaleká ves Návsí, která se stala součástí Jablunkova až roku 1960. Historické centrum se nachází v okolí Mariánského náměstí, které lemují domy pocházející převážně z počátku 19. století. Za zhlédnutí stojí zejména barokní Knížecí dům z 18. století nacházející se v severozápadním rohu náměstí a přilehlá "turecká ulička" s oblouky, v níž v hostinci U futer po jistou dobu bydlel Josef Mánes. Prostor náměstí zdobí osmiúhelníková kašna z roku 1655.

Jihozápadně za městem směrem k Dolní Lomné se nachází plicní sanatorium, které vzniklo v letech 1933 až 1935 podle návrhu architektů Miloše Lamla, Jindřicha Kumpošta a Adolfa Liebschera. V letech 1936 až 1938 byl v okolí sanatoria založen přírodně krajinářský park o rozloze 22 ha, jehož součástí je arboretum s více než 500 druhy vzácných stromů. Dochovalo se zde několik roubených chalup postavených v těšínském lidovém stylu.

Jižně od města si v Jablunkovském průsmyku můžeme prohlédnout pozůstatky opevnění zvaného Šance. V Jablunkově se každým rokem v srpnu koná horalská slavnost Gorolski Święto, které se účastní řada našich i zahraničních národopisných souborů.