reklama

Filip:Po roce 48 bylo lidu lépe než dřív

Praha - Jedním z těch, kdo přijde vzpomínat na čtyři dělníky, oběti hladového pochodu v Duchcově, je místopředseda sněmovny a předseda KSČM Vojtěch Filip.

Předseda KSČM Vojtěch Filip.
Předseda KSČM Vojtěch Filip. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Bude hlavním řečníkem na pietním shromáždění.

A: Proč budete u duchcovského památníku vystupovat?

Myslím si, že je potřeba uctít památku dělníků, kteří byli zastřeleni za svá práva.

A: Co tím myslíte?

V té době bojovali za to, aby byla jejich práce řádně oceněna. Myslíte, že je dobře platili, když stávkovali, protože neměli ani na jídlo? Já si myslím, že to je jedna z ukázek toho, že v minulosti nebylo všechno tak růžové, jak se vypráví o první republice.

A: Jak se díváte na to, že komunisté tehdy schválně demonstrace vyostřovali, aby začali četníci střílet?

Nemyslím, že to vyostřili komunisté. Vyostřený boj proti dělníkům vznikl tím, jakým způsobem se na jejich úkor řešila ekonomická krize. Těm, kteří nesli tíhu krize na svých bedrech, se samozřejmě nemohlo líbit to, že ti, kteří ji způsobili, neměli ochotu ji nést ze svého.

A: Co mělo tedy podle vás Československo dělat jinak?

Těch řešeních mohlo být víc.

A: Myslíte si, že dobré řešení přišlo po roce 1948?

V každém případě růst hrubého národního produktu byl vyšší než mezi lety 1918 a 1938.

A: Copak byla hospodářská situace po roce 1948 celkově dobrá?

Vyvíjela se nikoliv rovnoměrně. V každém případě byla situace v letech první dvouletky a první pětiletky velmi silná. V době třetí pětiletky došlo k poklesu, ale pak byl zase růst velký. Vždyť počet výrobních prostředků vzrostl mezi lety 1948 a 1989 celkem sedmkrát.

A: Nevíme ovšem, jak by rostl za jiného společenského uspořádání. Myslíte si, že byla republika po roce 1948 celkově spravedlivější než ta první?

V obou obdobích bychom našli vady na kráse, hrubá pochybení, ale samozřejmě i velmi pozitivní věci, protože svět a historie není černobílá.

A: Zkuste ale opravdu srovnat.

Pro mě vychází lépe období po roce 1948. Jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska důstojného života občana.

A: Po roce 1948 se ale střílelo a to mnohem víc než za první republiky. Navíc byli lidé v masovém počtu zavíráni do pracovních táborů. To pro vás v celkové bilanci neznamená horší známku?

Já myslím, že počet obětí v letech 1918 až 1938 a těch, kteří zemřeli po roce 1948, lze srovnávat samozřejmě vždycky s ohledem na konkrétní důvod. Když vezmu v úvahu počet nezaměstnaných a těch, kteří museli emigrovat z Československa bylo jich přes milion v době světové krize pak pro mě vychází lépe období druhé poloviny dvacátého století.

A: I s tím, že bylo u nás v této době tolik lidí zastřeleno a zavřeno?

I tak to vychází lépe.

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama