V případě ekonomické krize by se tak prý schodky rozpočtů opět rychle prohloubily. Letos analytici očekávají horší hospodaření kvůli rozdávání peněz před volbami.

Státní hospodaření loni skončilo deficitem 56,4 miliardy korun. To je o 27,2 miliardy korun méně, než schválila sněmovna, a o 37,3 miliardy nižší schodek než za rok 2004. Bez peněz, které si resorty převedly do letošního roku, by schodek státního rozpočtu činil 31 miliard.

Analytici se shodují, že na lepším hospodaření státu nemá vláda zásadní podíl. Podle nich je to dáno nečekaně vysokými daňovými příjmy, které pramení z rychlého růstu ekonomiky. "Hrozí proto, že ve chvíli, kdy ekonomika zpomalí svůj růst, deficity budou opět bobtnat," uvedl Vladimír Pikora z Volksbank. Reforma veřejných financí zůstává stále nevyřešena, rozpočet zatěžují rostoucí sociální výdaje a náprava čeká na příští vládu.

Ani rekordně rychlý, možná i pětiprocentní růst HDP loni podle Petra Sklenáře ze společnosti Atlantik FT nestačil k tomu, aby stát dokázal něco ušetřit. Některé výdaje se podle něj pouze převedly do příštího roku, což se nedá chápat jako úspora. Nečekaně levnější byla loni jen správa státního dluhu, a to díky nízkým úrokům a menšímu množství vydaných pokladničních poukázek.

Podle ekonoma HVB Bank Pavla Sobíška letos hrozí nadměrné útraty státu, pokud se vláda kvůli volbám rozhodne utratit i převedené miliardy. Také deficit veřejných financí se prý může opět vrátit nad tři procenta HDP, která jsou maximem pro přijetí eura. Rovněž Jan Vejmělek z Komerční banky odhaduje, že letošní státní rozpočet dopadne hůře, a připomíná také snížení daní pro lidi s nízkými a středními příjmy.

Helena Horská z Raiffeisenbank soudí, že české rozpočtové politice chybí pevná ruka a disciplína, která by zabránila zneužít nečekaně vysokých příjmů ke zvyšování výdajů. "Získal- li stát více peněz od svých občanů, než plánoval, měl by se zamyslet nad výší daní a pojištění a snížit je," řekla.

Státní rozpočty mají podle Markéty Šichtařové z Next Finance za normálních okolností na ekonomiku mnohem menší vliv, než se všeobecně soudí, a to navíc ještě jen krátkodobě. "Je mýtem, že státní rozpočet má zásadní vliv na ekonomiku země," uvedla s tím, že takový vliv by měl jen extrémní vývoj v případě náhlého přebytku nebo dramatického prohloubení deficitu.