Většinou říkají, že tento krok nebyl k potlačení inflace nutný a může oslabit ekonomiku. Informace přinesl italský tisk.

Více o včerejším zvýšení sazeb ČTĚTE ZDE.

"ECB by měla dělat vše, co je v její moci, aby podpořila hospodářský růst. Je jasné, že zvýšení úroků v tomto směru nejde," řekl podle listu Il Sole 24 Ore americký konzervativně zaměřený ekonom Gary Becker. "Tímto způsobem ECB potlačuje růst a pokračuje v měnové politice se zaměřením na inflaci, která však dnes není problém," shodl se s ním podle Corriere della Sera levicový ekonom Joseph Stiglitz.

Banka měla radši zvýšit sazby později

"Pravděpodobně by bylo lepší, kdyby ECB toto rozhodnutí odložila, vezmeme-li v úvahu, že evropská ekonomika teprve začala oživovat a riziko inflace je nízké," řekl Robert Mundell, považovaný díky svému výzkumu měnových systémů za "kmotra eura". Jako jediný z pěti držitelů Nobelovy ceny, kteří se v Benátkách sešli, podpořil krok ECB Edward Prescott, který získal ocenění v loňském roce.

Nejostřejší kritika zazněla na konferenci od předního francouzského ekonoma Jeana-Paula Fitoussiho. Ten řekl, že krok ECB neměl čistě ekonomické motivy a byl veden politickými a osobními zájmy. "Je to zcela špatné rozhodnutí, protože jádrová inflace (bez započítání potravin a energie) stabilně klesá. Je to otázka moci, rozhodnutí, které má demonstrovat, že jediným, kdo může v Evropě něco rozhodnout, je prezident ECB," řekl Fitoussi.

ECB odůvodňovala zvýšení sazby o čtvrt bodu na 2,25 procenta pravděpodobností budoucího růstu inflace. Slíbila však, že v brzké době sazby dále zvyšovat nebude.