Eddings: jednooký král výpravné fantasy
Dokončení článku
Tyhle knížky jsou něco jako knižní hamburgery. Přečtete si je, ale za chvíli si nepamatujete, že byste něco jedli. A že jich můžete sníst hodně! Každý autor pochopitelně hlásá, že jeho sága je ta nejpřevratnější ze všech, ale jediné, co se (občas) mění, jsou kulisy. Přesto se i ve výpravné fantasy (další termín) čas od času najde něco, co se dá číst.
Mezi slepými je jednooký králem
Před jedenácti lety, kdy u nás vydávání podobných knih teprve začínalo, vyšla trilogie Elénium od zmiňovaného Davida Eddingse. Příběh obsahoval úplně všechna schémata, která žánr zná.
Ale snad proto, že se jednalo už o autorovu třetí ságu, nebral zručný řemeslník tak vážně ani sebe, ani hlavního hrdinu - cynického rytíře ve středním věku poněkud jiného ražení, než bývá většina vůdců úchylně vyhlížejících skupinek hledajících magické artefakty. Pochopitelně že několik členů družiny je přímo archetypálních, ale ti Eddingsovi slouží k jemnému střílení do vlastních řad.
Autor zachovává i základní strukturu všech ság. Do města se po deseti letech vyhnanství vrací ochránce trůnu, rytíř Sparhawk. Zjišťuje, že královna je zakleta do diamantového kvádru, který oddaluje její smrt. Odhalit, kdo si přeje smrt královny, musí Sparhawk velmi rychle - neboť každý měsíc zemře jeden z dvanácti rytířů, jejichž síla drží královnu naživu.
Scéna je obohacena o docela zajímavé politické intrikaření, relativní novinkou je začlenění ne jednoho, ale hned tří panteonů, jejichž boj tvoří další rovinu velice čtivého příběhu. Na konci prvního dílu se Sparhawk pochopitelně dozvídá, že nad celou zemí se vznáší Zlo, které chce zahubit svět.
Na to, aby vše dobře dopadlo zbývají tři knihy napínavého relaxačního čtení, což je přesně to, co by měla fantasy sága přinášet. Tahle to plní beze zbytku.
Nová čtenářova naděje
Tragédií vydání z roku 1995 byl - jako u většiny podobných knih - zcela neprofesionální překlad, při kterém překladateli často unikal smysl i z cela triviálních anglických konstrukcí, což samozřejmě poněkud kalilo požitek ze čtení.
Naštěstí Eddings patří ke spisovatelům, kteří se u nás prodávají dobře; i v mizerném překladu vynikla jakási výjimečnost v krmné produkci. Proto se jeho Elénium dočkalo nejen nového vydání, ale hlavně nového překladu, který se dá směle označit za dobrý.
Pokud jste Elénium četli před jedenácti lety a fascinovala vás jeho tehdejší novost pro náš knižní trh (kniha nebyla z nejstarších ani ve světě, je z roku 1989-91), můžete se do něj znovu začíst. Pokud to uděláte a ze žánru čas od času něco zkonzumujete, slibuje Vám Eddings královskou zábavu při poznání všech těch úděsných, ale přitom tolik krásných klišé, kterými fantasy oplývá.
Na přebalu prvního dílu s všeodhalujícím názvem Diamantový trůn je napsáno, že se jedná o klenot epické fantasy. V podstatě je to pravda. Eddingsova trilogie doplněná o knihy Rubínový rytíř a Safírová růže patří k tomu nejlepšímu, co bylo u nás z dané oblasti vydáno, a může posloužit přinejmenším k vytvoření jakés takés představy, oč ve světě mečů a magie běží.
David Eddings: Diamantový trůn, Rubínový rytíř a Safírová růže. Překlad Robert Tschorn. Vydal Trifid 2005 a 2006.