Dresden Dolls plánují cirkusový stan
Dokončení rozhovoru
Prý některým textům nerozumíte. Necháte si je vysvětlit, nebo jen následujete své pocity?
To druhé; a možná někdy později se jí na konkrétní věci zeptám. Jako u textu ke skladbě Mrs. O, kde jsou odkazy na holocaust. Zeptal jsem se: Kdo je Mrs. O? Chci to vědět jako všichni ostatní!
Při koncertech někdy hrajete na kytaru. Neplánujete bohatší instrumentaci i na deskách?
Jasně. Když jsme natáčeli Yes, Virginia, hráli jsme tak, jak hrajeme naživo. V písni Sing zní kytara přesně, jak jsem na ni hrál na koncertech. Miluju hru na kytaru a celý rokenrol. A někdy zase Amanda hraje na bicí a já na kytaru; je dobré to promíchávat.
Není nálepka brechtovský punk-kabaret svazující? Chcete se jí zbavit nebo je to váš trademark?
Nikdy to neměla být důležitá a konkrétní definice kapely. Bylo to jen sousloví, které mělo před pár lety pomoct tisku i publiku utvořit si představu, odkud vycházíme. Když slyšíte Brecht, měl by naskočit obraz divadla vyzývajícího diváky k účasti.
A vy to cítíte stejně...
Nechceme, aby naše hudba diváky jen uklidňovala. Z punku jsme si vzali ono Tohle jsem já a jděte do hajzlu, jestli se vám nelíbím. A kabaret znamená bezpečné místo, kde se mohou umělci setkávat. Zároveň nám tenhle termín umožňuje hrát rock a jazz nebo cokoliv jiného.
V seznamu vašich "hrdinů" není nikdo spojený s glam-rockem. Všechno to líčení je inspirováno jen Brechtem?
Je tam oboje. Když jsem byl malý, silný dojem na mě udělali Kiss, ale rozhodně bych je dnes neuváděl jako vliv. Když jsme začali používat bílý make up, mysleli jsem na němé černobílé snímky. Spíše jsme se stylizovali do filmových hvězd než do New York Dolls. Byl to glam v tradičním slova smyslu.
Prý letos plánujete divadelní představení?
V zimě budeme v Bostonu spolupracovat na divadelní produkci s American Repertory Theatre. Koncept volně vychází z jedné kapitoly Grassova Plechového bubínku. Dresden Dolls budou hrát jakousi domácí kapelu v kabaretu, zároveň budeme dotvářet atmosféru na jevišti. Muzika bude hlavně improvizovaná, ale zazní tu i skladby Dresden Dolls. Nejspíš si s Amandou zahrajeme i divadlo.
Tím se vám vlastně plní sen...
Je to skvělé, na tuhle příležitost jsme čekali pěkně dlouho. Když jsme nabídku dostali, neváhali jsme ani vteřinu.
Nehodláte tohle divadelní dobrodružství rozšířit a vydat ho třeba na DVD?
Jasně. Ještě je těžké říct kdy, ale příští rok uspořádáme veliké turné s cirkusovým stanem, kam pozveme spoustu svých oblíbených kapel a určitě to zaznamenáme.
Na turné jste poslední tři roky skoro pořád. Přitom si na život na šňůře Amanda dost stěžuje, minimálně na svém blogu. Je to nutné zlo?
Záleží na situaci. Loni nás strašně stresovalo, že jsme na turné bez přestávky dva roky. Teď je situace o poznání jiná. Obklopili jsme se lidmi, kteří nám pomáhají. Chvíli to trvá, než si uvědomíte, že co je váš život. Ale v momentě kdy to přijmete, jsou hned věci jednodušší.
Kde je publikum k vaší hudbě nejvstřícnější?
Je to skoro všude stejné, jediný rozdíl je mezi malými a velkými městy, kde lidé mohou být odtažitější. Ale ať už jsme hráli v Japonsku, Austrálii, Evropě nebo ve Státech, když se lidem hudba líbila, reagovali dost podobně.
Pamatujete si loňský koncert v Praze?Naprosto přesně si pamatuji, jak byl úžasný. Vůbec jsme tolik lidí a tak vřelé přijetí nečekali. Pochopitelně jsme unešeni krásou Prahy, ale také lidmi, kteří tady žijí. Amanda právě pobíhá po městě a natáčí cosi jako karaoke videoklip. Naoko zpívá píseň jednoho našeho přítele.
O sobotním večeru v Abatonu The Dresden Dolls odehráli závratný koncert - ne nepodobný loňské, naprosto opojné premiéře. Od téhle srdcerváčské dvojice se jistojistě máme na co těšit.