Nová britská studie podporuje teorii, že k růstu alergií přispívá přílišná čistota.

Doktor Joseph Jackson a jeho tým z University of Nottingham studovali volně žijící myši, nikoliv hygienická, laboratorní zvířata. Jejich výzkum ukázal, že zavšivená zvířata mají klidnější imunitní systém, než čisté myšky. Vědci věří, že tyto výsledky by se daly uplatnit i při výzkumu alergií a astmatu u lidí. Tyto vši jsou však odlišný druh než lidské vši.

Moc čistoty škodí

Výsledky podporují již dříve zvažovanou "hygienickou hypotézu", podle které je nárůst astmatu a alergií důsledkem našeho velmi čistého životního stylu.

Teorie se zakládá na tom, že pokud není imunitní systém správně nastaven už v dětství, má později větší tendenci přehnaně reagovat na neškodné podněty jako jsou pyl nebo prach.

Bakteriální či virové infekce imunitnímu systému přitom nijak nepomáhají, proto se v poslední době vědci zaměřili na parazity.

Výzkum opravdu "z terénu"

"Naše porozumění imunologii savců se z velké části zakládá na testech na hlodavcích, kteří vyrostli ve velmi nepřirozených podmínkách, bez patogenů a stresu," říká Janette Bradleyová, jedna z autorek studie.

Proto vědci vyšli do přírody a nachytali volně žijící myši. Zjistili, že myši, které měly v kožichu běžné vši, měly mnohem vyrovnanější imunní systém, než myši "čisté".

Přípraveni na vše, ale jiné

Vědci pracovali s hypotézou, že imunitní systém savců, tedy i lidí, se vyvíjel v době, kdy byli neustále vystavováni různým parazitům.

"Podobně jako laboratorní myši, lidé v rozvinutých zemích jsou v dnešní době vystavováni zcela jiným typům infekcí, než těm, kterým byli vystaveni jejich předkové," tvrdí Joseph Jackson.

"Je možné, že dysfunkce imunitního systému, které v dnešní době pozorujeme, plynou z toho, že naše tělo se vyvinulo tak, aby se vyrovnalo s jinými podmínkami, než jsou ty, v nichž dnes žijeme," dodává.