V případě, že by se Zeleným pro tento záměr podařilo sehnat podporu u dalších stran v parlamentu, stalo by se Česko v Evropě značně exotickou zemí.

S výjimkou Srbska a Černé Hory a Monackého knížectví mají všechny evropské státy jednotnou hranici pro aktivní právo volit, a to 18 let.

Srbsko a Černá Hora využívají ještě cenzus zaměstnanosti, respektive nezaměstnanosti, ovšem pouze pro lidi do 18 let. To znamená, že člověk, který vykonává zaměstnání, ale není ještě plnoletý, má možnost k volbám jít.

Monako naproti tomu tuto hranici zvýšilo, takže volebním právem disponují obyvatelé až od 21. roku života.

Výjimky ve světě existují

Ve světě ale existuje více výjimek. V Africe jde o Súdán a Seychelské ostrovy; tam platí všeobecné rovné právo volit již od 17 let.

Na asijském kontinentu jsou tři státy, kde smí lidé volit již v sedmnácti letech - jde o Korejskou lidově-demokratickou republiku, Východní Timor a Indonésii. V té ještě platí, že jedinci, kteří uzavřou sňatek, získávají automaticky aktivní volební právo bez ohledu na věk.

Nejmladší v Íránu

Ovšem absolutně nejnižší hranici pro aktivní volební právo nejen v Asii, ale na celém světě, má Írán. Zde je zavedeno všeobecné rovné volební právo už od patnácti let.

Posledními třemi státy s nižší hranicí volebního práva, než je evropských 18 let, jsou latinskoamerická Brazílie, Kuba a Nikaragua.

V Brazílii je aktivní volební právo pro lidi mezi šestnácti a osmnácti lety pouze dobrovolné, pro ostatní mezi 18 a 70 lety je povinné. Starší lidé jsou pak po dovršení sedmdesáti let z této povinnosti vyňati a volební právo se pro ně stává opět právem a nikoli povinností.