Co je v sexu zakázané?

Dá se vůbec říct, co je v sexu zakazáno a co povoleno? A proč se na sexualitu jinak dívá Evropan a jinak Afričan? Odpoví MUDr. Zlatko Pastor.

Vymezit pojem zakázaný je obtížné. Záleží na tom, z jakého hlediska se na věc díváme. V sexu by mělo být dovoleno vše, co nám přináší radost a chceme dělat dobrovolně s dospělým partnerem. Ideální shoda však existuje málokdy, každému se líbí něco jiného. Existují tajná netypická přání. Někdy se přizpůsobíme druhému, chceme mu vyhovět, udělat radost. Nemělo by to ale překročit vnitřní přijatelné meze. Ty mohou být ovšem u každého někde jinde. Může jít o pohled morální, etický, náboženský nebo trestně-právní.

Regulovaná sexualita

Vymezení toho posledního je relativně nejjednodušší. Ale i ten se liší podle právních norem jednotlivých států. Sexualita byla státem vždy pevně regulována. Důvodů je mnoho. Především je to ochrana před sexuální agresí (znásilněním, před devianty typu sexuálních agresorů a sadistů), ochrana nezralých sexuálních objektů (pedofilní delikvence, pohlavní zneužívání, ohrožování mravní výchovy mládeže), snížení rizika zdravotních komplikací v souvislosti s pohlavní aktivitou (ohrožování pohlavní nemocí, soulož mezi příbuznými), ochrana žen (kuplířství, omezování osobní svobody, obchodování se ženami, sexuální harašení), eventuálně ochrana zvířat před sexuálními devianty. Právní úpravy se týkají i otázek regulace plodnosti. Jde o legislativní pravidla umělého přerušení těhotenství, užívání antikoncepce, respektive sterilizace či metod asistované reprodukce, umělého oplodnění a práce s lidským genetickým materiálem. V České republice je možné provedení umělého přerušení těhotenství - na přání ženy, každých šest měsíců od poslední interrupce. Ženy po 35. roce či matky se dvěma dětmi mohou tento výkon absolvovat kdykoli, a to nejpozději do ukončeného 12. týdne těhotenství. Jedná-li se o vrozenou vývojovou vadu nenarozeného dítěte neslučitelnou se životem, je možné těhotenství ukončit nejpozději do 24. týdne. Donedávna byl státem regulován i sexuální život homosexuálů. Tato diskriminace byla ze zákona už vypuštěna. Nedávno bylo umožněno uzavření registrovaného partnerství osob stejného pohlaví.

Jiný kraj, jiný mrav

To, co je trestné a zavrženíhodné v Evropě, může být přijímáno jako norma v jiné zemi. Nejhrůzostrašnější příklady vidíme v Africe, v subsaharské oblasti je rozšířená mutilace pohlavních orgánů žen, označovaná jako ženská obřízka. Pod záminkou potlačení sexuality jsou ženám prováděny brutální zákroky na zevním genitálu, aniž by to bylo pokládáno za trestný čin. Je to považováno za společensky přijatelnou a vyžadovanou praktiku. Evropana překvapí ovšem i to, že v některých státech severoamerického kontinentu je například anální pohlavní styk v manželství považován za trestný čin.

Tohle ne!

Existuje stručná odpověď na otázku, co je ze zákona v sexu opravdu zakázáno? Zakázaný je pohlavní styk s dětmi mladšími patnácti let, mezi osobami příbuznými v přímém pokolení a sourozenci, sexuální obtěžování, znásilnění či agrese, kuplířství a obchodování se ženami, dvojí manželství a ohrožování mravní výchovy. Pohlavní styk se zvířaty není sice trestný, ale dá se posuzovat jako týrání zvířete. Řada prohřešků v souvislosti se sexem je stíhána podle takzvaně nesexuálních paragrafů, například sexuální agrese jako omezování osobní svobody, vydírání, ublížení na zdraví nebo vražda, fetišismus třeba jako krádež prádla a exhibicionismus jako výtržnictví.

Česká republika patří v přístupu k sexuálním potřebám jedince k velmi liberálním státům, má však i dostatečnou legislativní úpravu týkající se ochrany dětí a žen, zákazu sexuální agrese a ohrožování mravnosti.