Podle světové zdravotnické organizace je hluchoslepý ten, kdo má i jen lehké postižení obou smyslů. Kolik takových lidí žije v České republice se nesleduje. Pracovníci Občanského sdružení LORM, které se věnuje hluchoslepým, napočítalo na počátku devadesátých let kolem čtyř set lidí s postižením zraku i sluchu. Odhadují však, že jich bude desetkrát tolik. Většina z nich je důchodového věku.

Společnost pro ranou péči, podporujících rodiny s dětmi se zrakovým a kombinovaným postižením má 492 klientů, z toho 27 hluchoslepých.

Eliška je prakticky slepá i hluchá. Pozná však odkud svítí slunce, nebo reaguje na fotografický blesk. Reaguje také na zvuk o síle 110 decibelů, tak řve startující tryskáč. S tak těžkým postižením obou smyslů a zároveň bez mentálního postižení je Eliška ojedinělá.

Částečně slyší díky Kochlárnímu implantátu, zařízení jehož část se zaseká do skalní kosti za uchem. Dvacet čtyři elektrod se zavede přímo do nervových zakončení ve vnitřním uchu, kam přenášejí počítačem (nošeným ne těle) zpracovaný zvuk z mikrofonu připevněného na ušním boltci.