reklama

Co je aktivní politika zaměstnanosti?

Praha - Veřejně prospěšné práce jsou jeden z nástrojů tzv. aktivní politiky zaměstnanosti, kterou v roce 2004 zavedl zákon o zaměstnanosti.

Do této politiky patří například rekvalifikace, individuální přístupy k nezaměstnaným, projekty určené nejhůře zaměstnatelným skupinám uchazečů (rodiče po mateřské a rodičovské dovolené, lidé s nedokončeným vzděláním, lidé nad 50 let, zdravotně postižené osoby, příslušníci národnostních menšin apod.). Stát také podporuje firmy, které zaměstnávají uchazeče z problematických skupin, absolventy nebo vytvářejí pracovní místa v regionech s nejvyšší nezaměstnaností.

Zaměstnanec nedostává dávky a platí státu pojištění

"Kromě sociálně-psychologických efektů má aktivní politika zaměstnanosti také kladné ekonomické dopady na státní rozpočet. Vynaložené výdaje snižují výdaje na pasivní politiku a na sociální dávky," tvrdí mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková.

Jakmile začne nazaměstnaný pracovat, vrací se část vynaložených prostředků zpět do státního rozpočtu formou odvedených daní z mezd těchto občanů. 

"V každém kraji však tato politika vypadá jinak. Každá snaha snížit nezaměstnanost musí velmi jemně reagovat na situaci v jednotlivém regionu," říká ředitel pražského úřadu práce Ivan Chomát. To, co funguje v Bruntále nebo Jeseníku, podle něj vůbec nemusí fungovat v Plzni nebo Praze.

Jak to funguje?

Pracovní místa, nazvaná veřejně prospěšné práce, může zřídit sama obec nebo soukromá společnost. Nejčastěji je zřizují právě technické služby nebo různé neziskové organizace, ve kterých lze zaměstnat i dlouhodobě nezaměstnané a nekvalifikované občany.

Kromě veřejně prospěšných prací, které jsou přednostně určeny lidem dlouhodobě nezaměstnaným, mohou firmy i úřady zřizovat místa také pro absolventy škol, lidi starší 50 let, chráněné dílny pro postižené občany a další pracovní příležitosti, které v různé míře dotuje stát. Firma, která takové místo zřídí a žádá proplacení nákladů na mzdu včetně pojištění, však musí splnit podmínky stanovené zákonem a zaměstnat člověka zaregistrovaného na úřadu práce.

Slovenská zkušenost

Sociální reforma na Slovensku, která snížila sociální dávky a chtěla donutit tamní nezaměstnané pracovat, se také ukázala jako ne příliš funkční. Lidé bez práce musí, aby dostali alespoň tzv. aktivační poplatek, dělat veřejně prospěšné práce. "Problém však je, že například obce na východě Slovenska, kde žije hodně nezaměstnaných Romů, tolik práce, kterou by jim nabídly, vůbec nemají," tvrdí pracovníci Člověka v tísni, kteří se na Slovensku pohybovali.

V polské televizi podpořila LGBT: Nečekala jsem, že by to někoho mohlo stát místo | Video: Michael Rozsypal
reklama
reklama
reklama