Za sebemenší údajná porušení  vězeňského řádu  je nepřiměřeně přísně trestán. Chodorkovského obhájci a lidé z jeho okolí, významné osobnosti ruské i světové, jakož i španělský parlament  upozorňují na nepřípustné politické motivy Chodorkovského   pochybného odsouzení.

Podnikatel Chodorkovský se stal obětí politických manipulací v okamžiku, kdy dal výrazně najevo své sympatie ruské politické opozici a také v okamžiku, kdy se nejvyšší ruská politická grémia rozhodla omezit podnikatelskou svobodu zejména v oboru těžby energetických surovin.

Těžební podnik JUKOS, v jehož čele Michail Chodorkovský až do svého odsouzení stál, byl v tomto oboru podnikem nad jiné významným. Dnes je součástí těžebního a exportního impéria mamutího státního podniku GAZPROM, jehož politické zneužití vůči Ukrajině má světová veřejnost nepochybně dosud v živé paměti.

Svým politickým angažmá, které nevyloučilo možnost kandidatury na prezidentský úřad v roce 2008,  stejně jako svou významnou finanční podporou opozici odmítající autoritativní metody vlády Kremlu, jejíž pochybné ekonomické aspekty odborně kritizoval, stal se Chodorkovský politickým nepřítelem současného ruského režimu usilujícího o centralizaci veškeré politické, ekonomické i soudní moci. To je skutečný  motiv Chodorkovského věznění.

Blíží se okamžik, kdy vězeň Chodorkovský bude moci požádat po uplynutí poloviny trestu o podmíněné propuštění na svobodu. Chodorkovského právníci, jeho rodina, jakož i my, kteří se podepisujeme pod tímto textem, jsme přesvědčení, že kázeňské tresty za problematické či vyprovokované, ba dokonce za neexistující prohřešky proti vězeňskému řádu mají jediný cíl: umožnit soudu, který bude o podmíněném  propuštění Michaila Chodorkovského rozhodovat, odmítnout jeho žádost, s ohledem na jeho "nekázeň".

Vzhledem k politickému zájmu, který na věznění Michaila Chodorkovského ruská administrativa má, mělo by se mu dostat stejné podpory, jaké se dostává politickým vězňům.

Vyzýváme všechny, kdo mají zájem na rozvoji demokracie, právního řádu a spravedlnosti v Rusku, aby své zneklidnění nad osudem Michaila Chodorkovského dali veřejně najevo tak, aby ruské úřady nemohly pokračovat v popírání práv a způsobů chování, na nichž je založena evropská demokracie.

V Praze 18. 4. 2006

Podpisy:
Luboš Dobrovský, bývalý velvyslanec v RF, Petr Bratský, poslanec, Alexandr Vondra, bývalý náměstek ministra zahraničí, Ivan Klíma, spisovatel, Petruška Šustrová, komentátorka, Leo Pavlát, ředitel židovského muzea, Pavel Seifter, bývalý velvyslanec ve Velké Británii, Zdeněk Bárta, senátor, Jan Sokol, univerzitní profesor, Libuše Bělunková, rusistka, Michal Viewegh, spisovatel, Petr Pudil, podnikatel, Miroslav Kalousek, poslanec, Helena Illnerová, univerzitní profesorka, Karel Schwarzenberg, senátor, Jan Dobrovský, podnikatel, Václav Havel, bývalý prezident ČR, Edvard Outrata, senátor, Dana Berová, ministryně vlády ČR,  Karel Hvížďala, publicista, Jaromír Štětina, senátor, Michal Horáček, publicista a textař,  Petra Procházková, žurnalistka, Miloš Pojar, ředitel vzdělávacího a kulturního centra židovského muzea, Petr Gandalovič, politik, Pavel Kočiš, mediální zástupce.