reklama

Chejr vonný

Cheiranthus cheiri, Cheiranthus erysimoides, Erysimum odoratum
Další/lidové názvy: trýzel vonný, hořčičník, žlutá fiala, zimní fiala
Čeleď: brukvovité

Chejr vonný, také trýzel vonný nebo hořčičník, je krátkověkou trvalkou středně vysokého vzrůstu. Rostlina zaujme příjemným medovým aroma, kterým voní její květy především v podvečer. Lahodná vůně se však u rostliny snoubí s nebezpečným obsahem. Chejr vonný totiž obsahuje jedovaté glykosidy, v největší koncentraci je najdeme v semenech rostliny.
Trýzel vonný je původním evropským druhem, údajně pochází z jižní Evropy. Rozšířil se i do Asie nebo Severní Ameriky.
Planě rostoucí chejr se vyskytuje i u nás, ač jenom vzácně, zejména v teplejších sušších oblastech. Je zařazený v Červeném seznamu ohrožených druhů (skupina C3). Hojně je však k vidění na zahradách, zahrádkách, v truhlících, na balkónech apod. Jako nenáročná dvouletka příjemné vůně a atraktivního vzhledu se pěstuje v mnoha kultivarech

Popis rostliny

Chejr vonný je zpravidla dvouletou rostlinou s výškou od 30 do 90 cm.
Má přímou, čtyřhrannou lodyhu s rýhováním. Může mít i nafialovělý odstín. Celá lodyha je pokrytá vidlicovitými chlupy, směrem k vrcholu však řídnou. V horní části se lodyha větví. Vyrůstá však až druhým rokem. První rok chejr raší pouze v podobě přízemní růžice listů.
Přízemní listy mají obkopinatý tvar, jsou vykrajovaně zubaté až peřenoklané. Lodyžní listy jsou střídavé, podlouhlé, po obvodu oddáleně zubaté. Všechny listy jsou oboustranně ochlupené, nesou modrozelenou nebo hnědozelenou barvu. Horní lodyžní listy jsou nápadně světlejší.
Chejr vonný kvete od dubna do srpna. Pravidelné čtyřčetné květy voní charakteristickou medovou vůní. Vyrůstají na čtyřhranných květních stopkách, sestavené do hroznovitého květenství. Ve spodní části květu najdeme listeny. Kališní lístky jsou kratší, na vnější straně chlupaté, korunní lístky nabývají různých odstínů žluté.
Chejr existuje v mnoha pěstěných kultivarech, které nabízejí i další barevné variace. Květy chejru vonného tak nemusejí být pouze žluté nebo zlatožluté, ale také oranžové, hnědé, červené, červenohnědé. Trýzel ve šlechtěné podobě může mít až temně hnědé nebo fialové květy. Květy nemusejí být jenom jednoduché, šlechtěné rostlinky skýtají i plnokvěté mutace.
Plodem jsou dlouhé čtyřhranné šešule, které vyrůstají na krátkých stopkách. Mají zelenavou barvu a jsou jemně plstnaté.

Pěstování

Chejr vonný přirozeně osídluje slunná nebo polostinná stanoviště. Rostlině se daří v propustných, na živiny bohatých, lehce vlhkých půdách. Vyhovuje jí vápnitý typ půdy. Je proto k vidění v lesních světlinách a lesních lemech, na svazích, stráních apod.
Mnohem častěji však chejr vonný najdeme ve šlechtěné podobě. Může mít vzpřímený stonek určený k řezu a výšku přes půl metru. Na druhé straně je k dispozici i jako nízká, bohatě větvená rostlinka určená do květináčů, hrnků, balkónových truhlíků nebo na záhonky.
Trýzel se přitom dá pořídit i jako kvetoucí hrnková živá dekorace, není tak nutné věnovat rostlině péči jako dvouletce. Právě náročnější péče je nevýhodou dvouletek. Dvouletky zpravidla vyžadují chránit před mrazy zakrytím nebo přemístěním květináče, naopak v mírnějších zimních dnech potřebují zálivku. Přinášejí však řadu výhod, především jde o dřívější kvetení, které tradiční letničky předběhne i o několik týdnů.
Chejr se množí především semeny, která se vysévají od května do července (pro vzklíčení potřebují teploty vyšší než 18 °C). Chejr tak může ozdobit i záhon po jarní zelenině. Vykvétá však až druhým rokem.
V době vegetace vyžaduje chejr pravidelnou zálivku, svědčí mu i pravidelné hnojení (každé dva týdny). Odkvetlé květy se odstraňují, tak rostlina přináší další a další voňavou barevnou

Související články

reklama
reklama
reklama