V 70. a 80. letech se Křesadlová ve filmu objevovala sporadicky, nadále však zůstala věrná Semaforu, v jehož souboru působila až do počátku devadesátých let. Divadlo Semafor bylo také jedním z důvodů, proč se vrátila z emigrace. "V Paříži jsme zůstali tři měsíce víceméně sami, poněvadž Miloš už mezitím pracovně odjel do Ameriky. Neměla jsem pocit, že by bez nás v cizině nemohl žít, a navíc by nás tam v době, kdy zrovna neměl práci, ani nemohl živit. Do toho přišla na podzim 1968 nabídka od Jiřího Suchého do divadla Semafor, které mělo po vynucené pauze opět začít hrát. Proto jsem se po domluvě s Milošem rozhodla vrátit s dětmi do Prahy," prozradila Křesadlová.
