"Vzal jsem si ženu, která začala trpět vážnou duševní chorobou a odmítala se léčit. To, co jsem s ní zažil, bych nepřál nikomu na světě," vzpomínal smutně Chudík v 13. komnatě. Jeho manželka byla čím dál agresivnější a svého muže obviňovala ze své nemoci. "Nechci ani říkat, čím vším jsem pro ni byl, ani opakovat výrazy, kterými mě častovala. Byl jsem pro ni normální lidský odpad. Měnila se mi před očima. Problémy dosáhly až takového rozměru, že jsem uvažoval o sebevraždě." Vydržel to neskutečných dvacet let, než požádal o rozvod. Štěstí nakonec našel po boku své druhé manželky Aleny, se kterou prožil dalších 25 let a zůstala u něho až do konce.
Herecké zkušenosti předával Chudík mladším generacím na konzervatoři a na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V letech 1963 až 1966 vedl činohru Slovenského národního divadla. Tehdy se také sám připravil o dvě velké postavy světového divadla, o nichž léta snil (Hamleta a Cyrana z Bergeracu).
