Hvězda hollywoodských trháků Bruce Willis má pět dcer. Tři s bývalou manželkou Demi Moorovou a dvě se současnou ženou Emmou Hemingovou. A právě nejmladší dcera z prvního manželství Tallulah Willisová se nyní svěřila s tím, že jí byl loni diagnostikován autismus. Vysvětlila se tak řada problémů, se kterými se potýkala v dětství a dospívání a které ji dovedly až k řadě patologických závislostí.

Prohlédnout grafiku Jako osina v zadku. Slavní, se kterými je peklo pracovat

Willisová si pro odhalení své diagnózy vybrala 20 let staré video, ve kterém ji při jednom z rozhovorů Bruce Willis drží v náručí a ona mu neustále zkoumá kůži na hlavě nebo mu roluje ucho. Do popisku napsala: "Řekni, že jsi autista, aniž bys řekl, že jsi autista."

Její starší sestra Scout dodala, že na videu je dobře patrný tzv. stimming, který se může projevovat jako zvláštní opakující se pohyby rukama, nohama, poskakování, vydávání určitých zvuků nebo třeba štípání druhé osoby apod. Tyto projevy jsou pro autisty typické. "Je to poprvé, co veřejně sdílím svou diagnózu. Zjistila jsem to v létě a změnilo to můj život," napsala Tallulah na dotaz jednoho z fanoušků pod videem.

V době pořízení videa ale nikdo neměl o její poruše ani tušení, ve třinácti letech jí však diagnostikovali poruchu BDD (body dysmorphic disorder). Ta se projevuje tím, že postižení lidé nejsou schopní být spokojení se svým tělem. To bohužel vedlo k závislosti na alkoholu a drogách, kvůli kterým před deseti lety na nátlak rodičů skončila v léčebně.

Pak bylo Tallulah diagnostikováno ADHD a nasazena medikace. "Poprvé jsem se cítila chytře, ale taky jsem si začala užívat vedlejší účinek těch léků, což bylo potlačení chuti k jídlu," přiznala upřímně.

Ani poté ale neměla vyhráno. Rozvinula se u ní totiž porucha příjmu potravy a v roce 2022 vážila pouhých 38 kilogramů. "Poslední čtyři roky jsem trpěla mentální anorexií, o které jsem se zdráhala mluvit. Po vystřízlivění ve dvaceti letech mi omezování jídla připadalo jako poslední neřest, kterou si musím udržet," řekla pro Vogue loni v květnu. "Pořád mi byla zima. Volala jsem mobilnímu infuznímu týmu, aby jezdili ke mně domů. Nemohla jsem chodit po ulicích, protože jsem se bála, že si nebudu mít kde sednout, abych popadla dech," popsala okamžiky své nemoci.

V současné době se snaží být velkou oporou svému otci, u něhož se před dvěma lety projevila demence spojená s afázií, což je porucha řeči.