Odpuštění, ale...
Po propuštění obtížně sháněla práci, nakonec se jí přece jen návrat podařil. Pomalu se začala objevovat na jevišti i před kamerou, v roce 1968 obdržela titul zasloužilá umělkyně a o rok později dosáhla úplné rehabilitace. Svou divadelní kariéru zakončila v Realistickém divadle. "Tam dohrávala, sice moc hezky, ale už bez té energie, o kterou ji všichni připravili. Jako kdyby už nedokázala znovu nikomu uvěřit. Chodila s velkým pytlem léků, protože ve vězení nebyly léky na nic, a s odpuštěním v míře, které byla schopná, ale nikdy ne s úplným," popsala závěr hereččina života Šárka Maixnerová.
