reklama

Buty hrají virtuózně Davida, temný lounge i vasrpolsky

Monitoring z Aktuálně.cz pro Deník Insider

Hudba - "Nový Buty?" divili se známí, když jsem jim odpověděl na otázku, co to zrovna poslouchám. Ukázalo se, že všichni mají tuhle plus minus ostravskou skupinu zafixovanou jako obyvatele devadesátých let, kteří v současné době patrně... já nevím co. A přitom Radek Pastrňák a spol. i nadále pilně koncertují.

Poslední řadové album jim ale vyšlo už v roce 2006, poslední viditelnější "cikánské" Normale v roce 2001. Tři alba za jedenáct let vlastně ani nemusí být tak málo, avšak v 90. letech byli Buty takřka všudypřítomní; tak všudypřítomní, že se stali součástí folklóru.

Nové album Duperele (což prý znamená drobnosti či zbytečnosti, já tam ale slyším jasné "do pr..le") vydal Supraphon místo tradičních BMG, jinak je vše při starém - čeká nás melanž řachandy a poetických atmosfér.

Největší trumf Buty vynesou hned na začátku: "Zrovna když z naší mapy náhle zmizel Carrefour, jsem venku na zahrádce žvýkal hořký grapefruit. V Londýně drnkal svoje noční trable Blackmore a v mojej vlastnej izbe pár starých tvrdých rúk hladkal pre cudzinca vankúš," přednese Pastrňák s hammelovským patosem a pokračuje v rozjímání z majáku na konci života, kdy leckoho zajímají už jen ty supermarkety.

Tím výčet imitací a jmen slavnějších "kolegů z branže" teprve začíná. V Sestře Pastrňák ukáže, jak "umí" Michala Davida, jinde se od halekajícího sboru šohajů dozvíme, že "Paul McCartney prodal basu v Opavě a teď ho to mrzí právě." Ping Pong navazuje na zahradní pohodu hitu Tata, chytlavá Píseň práce je o tom, že když není práce, je aspoň ranní kávička a koláče. Podobného fóru se Buty dopouštějí i v Maseuku. Vypjaté blues v jejich podání nese jinou výpověď, než bychom od žánru čekali: "Kakauko, maseuko chuebik a kipnut na gauč," užívá si vasrpolsky Pastrňák.

Táhlá Au ja zahájena postřehem: "Vypadá to, že nám hudba upadá..." Toho se Buty ale nemusejí bát. Duperele se pyšní stejnými kvalitami jako předchozí alba Radka Pastrňáka a spol. Jen ty závěrečné "bonusové" verze tří písní z alba si kapela mohla odpustit, jsou totiž zcela zbytečné.

Buty: Duperele, 2012, vydal Supraphon

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama