Sarnitsa - Na zdech kanceláře Saída Mutlua visí obrazy s venkovskými výjevy zasněžených hor. Jsou tu i tradiční bulharské výrobky a arabské knihy. Visí tu kalendář s fotografiemi Mekky.

Místnost podtrhuje dvojí identitu Mutlua i města, ve kterém žije. Sarnica leží u jezera na jihu země. Ženy tu nosí šátky a muži si rádi na náměstí povídají nad kávou. Domy se shlukují více kolem mešity než kolem kostela.

Bulharsko je členem EU a muslimové zde žijí už stovky let. Nejsou nedávnými ekonomickými emigranty jako třeba Turci v Německu. Přesto mají pocit, že dlouhodobé soužití s Bulhary je v ohrožení.

Mutlu se v těchto dnech soudí. Je obviněn z organizování neregistrované pobočky nadace Al Waqf-Al Islámí. Založili ji převážně salafističtí muslimové ze Saúdské Arábie, kteří kážou ultrakonzervativní islám. Mutlu obvinění odmítá.

Případ značně ovlivnil letní bombový útok v bulharském letovisku na izraelské turisty. Společnost tím utrpěla velkou ránu - mnozí začali akcentovat rozdíly mezi jednotlivými bulharskými komunitami.

"Mezi lidmi je cítit napětí. Soudní proces je dost šokoval," říká klidným hlasem 49letý muž. Oblečený je do tepláků s pruhy v barvách bulharské vlajky.

Podle žaloby Mutlu kázal v jedné z místních mešit a kavárně ideologii ohrožující demokracii. Měl propagovat zavedení islámského práva šaría a vyvolávat náboženskou nenávist.

Součástí důkazního materiálu je i konfiskovaná islámská literatura a výpovědi svědků. Žalobci tvrdí, že Mutlu a dalších 12 náboženských vůdců z jihovýchodu Bulharska platí právě Al Waqf-Al Islámí proto, aby šířili radikální myšlenky.

Všichni to odmítají a mnozí ze svědků přímo v soudní síni změnili svá stanoviska.

Soud s Mutluem a dalšími připomněl stále živé vzpomínky na osmdesátá léta, kdy stovky muslimů musely pobulharštit svá jména. Kvůli snahám komunistického diktátora Todora Živkova posílit mainstreamovou bulharskou kulturu jich 300 000 zemi opustilo.