reklama

BLOG Olgy Porrini: Svátky velikonoční – čas míru a naděje

Ani se mi nechce věřit, že uběhl rok a už jsou tu zase. Svátky velikonoční. Jak jsem se těšila, že budou probíhat opět v „normální“ době, mohu zapomenout. Tak snad příští rok… Naděje zůstává.

Foto: iStock
Olga Porrini

Olga Porrini

Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.

Jaký význam mají vůbec Velikonoce? Jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tomu všemu předchází Svatý týden nebo se mu říká Pašijový. Ten začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Vzkříšením. Tak se na jednotlivé dny tohoto týdne trochu podívejme. 

Květná neděle - Kdysi, když Ježíš kráčel do Jeruzaléma, mu lidé prostírali svá roucha na cestu a kladli na ně olivové a palmové větvičky na znamení úcty. A protože u nás ve střední Evropě olivy ani palmy nemáme, posloužily k tomuto účelu kočičky a jehnědy. Kočičky jsou větvičky vrby jívy a svou jemnou srstí připomínají koťátka. Jehnědy dostaly svůj název zase podle jehněte. Nezapomeňte jich pár natrhat a dát do vázy.

Modré pondělí - Proč zrovna modré? Prý je to odvozeno od barvy látky, kterou se zdobily kostely. Anebo ještě lepší vysvětlení. Vliv na to mají naši sousedé Němci. Blau znamená německy modrý, slangově ale také opilý. Což symbolizuje, že to byl tradičně volný den, kdy se nesmělo pracovat. Květná neděle se mnohde slavila tak vesele, že se jednoduše v pondělí dostavila kocovina. Ale kdo ví?

Šedivé úterý - To byl den, kdy hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny ze stavení. No, dneska už asi žádné pavučiny doma nikdo nemá, tak jen symbolicky, prosím. Ale úklid bych ponechala. I když úterý asi není zrovna nejvhodnější kvůli pracovnímu nasazení. To tehdejší hospodyně to měly jinak zařízené. 

Škaredá středa - Podle Bible se měl mračit Jidáš na Ježíše. Šlo o den, kdy ho zradil. Ovšem tradice velí se naopak usmívat, protože by vám mohla špatná nálada vydržet po zbytek roku. Dokonce to říká i lidová pověra. A tak, ať vás naštve kamarád, manžel, rodiče nebo děti, usmějte se na ně! Nejenže budou nevěřícně koukat, ale třeba se začnou usmívat spolu s vámi. Středě se říkalo i Sazometná. Vymetaly se důkladně komíny a vyháněli zlí duchové. To raději nezkoušejte a zavolejte rovnou mistra kominického. Abych nezapomněla! Také se podávalo škaredé jídlo, což byl většinou bramborák. A protože je to pochoutka, tak se aspoň roztrhal na kusy, aby vypadal škaredě.  

Zelený čtvrtek - Tak toto je veledůležitý den. Rozezní se naposledy zvony a pak se vydají na cestu za papežem do Říma. Tady bych se ráda zastavila. Pamatujete se na dětské řehtačky? No, právě ty používali kluci místo zvonů. Kudy přesně pak zvony letí, neznáme. Tipuji, že přes Šumavu nebo Český les. A ještě něco je významného pro tento den. Jí se totiž jen zelená strava, koneckonců mám na mrazáku už připravený špenát pro případ, že nebude. Takto si naši předkové mysleli na své zdraví.

Velký pátek - Den, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován. Den ticha a smutku. Proto je Velký pátek od roku 2016 státním svátkem. Ale na co nemůžeme ještě zapomenout? No jistě. Karel Jaromír Erben a jeho Kytice. Konkrétně báseň Poklad. Na Velký pátek se přece otevírají hory a vydávají své poklady. Tak to aspoň tvrdí pověry. Noc je plná magie. Poklady se v tyto dny čistí, což se projevuje tancem modravých plamínků nad místy, kde jsou ukryty. Tak mějte oči na štopkách, doporučuji!

Bílá sobota - Ano, správně. To se navrátí zvony z Říma a znovu se rozezní. Jestli to vezmou zase stejnou cestou, nebo jinudy, není známo. Při jejich zvuku je dobré zamést dům, nebudou se v něm celý rok držet švábi ani jiná havěť. No, nepřehánějme. Vyluxujme místo zametání a o havěti si nechme jen zdát. I když ani to raději ne. Časy se změnily a je třeba se jim přizpůsobit. Ještě k názvu "bílá". Je to podle roucha novokřtěnců, ale také to odkazuje k bílení vápnem, které kvůli dezinfekci následovalo po velkém úklidu domácnosti. Končí též půst, pečou se velikonoční beránci a mazance.

Velikonoční (Zmrtvýchvstání) neděle - V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící tento den nejvýznamnější z celého týdne. Boží hod velikonoční, tedy Kristovo vzkříšení, Nanebevstoupení, vítězství nad smrtí a vykoupení všeho lidstva. Dle lidové tradice šlo však též o příležitost pochlubit se novým oblečením.

Velikonoční (Červené) pondělí - Z hlediska křesťanské liturgie nepatří k výjimečným dnům, po svátcích následoval totiž vždy den klidu. Ale! Tento den patří k oblíbeným pohanským rituálům. Hned zrána vyrážejí chlapci na koledu se svými pomlázkami, aby vyšlehali děvčata a tím je omladili (no, nevím), ale také z nich vyhnali lenost (no comment). Odpoledne jim to mohou dívky oplatit. Polévají je vodou. A výslužka za koledu? Barevná vajíčka nebo čokoládová. Vajíčko znamená symbol nového života. 

"Upletl jsem pomlázku,

je hezčí než z obrázku,

všechny holky, které znám,

navštívím a vymrskám,

než mi dají vajíčko, 

vyplatím je maličko…"

Tak hezké Velikonoce! A bude líp!

A jak to vidíte vy?

Pazderka: Ruská propaganda přitvrzuje, jako novinář bych se v Moskvě necítil bezpečně | Video: Martin Veselovský
reklama
reklama
reklama