BLOG Olgy Porrini: Má smysl bránit se lžím a pomluvám?

Určitě se vám to již také stalo, že k vám doputovala pomluva takového zrna, že nechcete věřit vlastním uším. Snažíte se to napravit, ale ona už si žije svým životem. 

Určitě to znáte taky. V práci se svěříte kolegyni, že se vám zdál zvláštní sen. Z ucha vám vyletěla bílá vrána. A protože to byl opravdu sen podivný, nenechá si ho kolegyně pro sebe a kamarádce při skleničce sdělí, že se vám zdálo, jak vám z ucha vyletělo hejno modrých vran. Ta si to také nenechá pro sebe, a když se k vám ten sen vrátí zpátky, nestačíte zírat. Z obou uší vám vyletělo hejno červených vlaštovek a… Světe, div se! Lidi to prostě mají rádi. Přehánět. Vymýšlet si. Konstruovat. A jedna bílá vrána není nic moc. A takhle jednoduše vznikají nejen drby, ale i celé konspirační teorie a další nesmysly. Ty ale nechám zatím stranou, už jsem se jim věnovala. Ale pomluvy nebo chcete-li lži o vaší osobě vás dokážou pořádně rozhodit. A nejen to. Dokonce i zničit život. Znám jednu dívku, která sice nemá dukáty, ale když jí dochází argumenty, mávne rukou, že na každém šprochu je pravdy trochu, a máte to. Prostě skandály ji baví, hlavně že se netýkají jí samé, že? Jak říká jedno portugalské přísloví - blbost vynásob výmyslem a vyjde ti pomluva. 

Co s tím? Jak se tomu bránit? No, můžete se soudit. Pokud máte dost peněz. Ale stojí vám to za to? V případě toho snu určitě ne. V případě vymyšlených lží možná ano. Ale já bych do toho stejně nešla. Člověk se nad to musí povznést. Lidé, kteří vás znají, si udělají vlastní úsudek a ti, kteří tomu věřit chtějí, tak ať si věří… Řeknu vám, že jsem ráda, že nejsem populární osoba, protože na těch si lidé smlsnou nejraději. Nezávidím jim. Nezávidím ale ani lidem, kteří různé lži, fámy a polopravdy rozšiřují. Vždycky za tím bude nějaký záměr. A pokud ne, tak alespoň zloba, frustrace, nespokojenost. A od takových lidí raději pryč. Mohli by vás infikovat virem, který se jmenuje nesnášenlivost. Všimněte si, že pro tyto osoby jsou lži a pomluvy naplněním jinak smutného života. Sbírají je, vyhledávají je a díky internetu mají stále více příležitostí. 

Olga Porrini

Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.

Drbání a pomlouvání je totiž odpradávna přirozenou součástí lidské komunikace. Ten, kdo se drží stranou, se vyčleňuje z kolektivu. Abych se vrátila k tomu mému snu o bílé vráně (ve skutečnosti jsem žádný takový sen neměla, byl to jen příklad), tak se tomu zasmějete. Nikomu to neublíží a lidská fantazie pracuje. Ale pokud někdo spustí pomluvu, kdy chce zlikvidovat nepohodlnou kolegyni nebo kolegu, to už směšné není. Měla jsem kdysi dávno jednu takovou spolupracovnici. Navenek kamarádská, ale uvnitř osoba zlá a manipulativní. Uměla našeptávat šéfovi takové nesmysly a tak mistrně s ním manipulovala, že věřil i tomu, že místo vitamínu C berete přinejmenším extázi. Jo, jo, věřil jí úplně všechno. Útěchou mi může být, že sice udělala závratnou pracovní kariéru, ale v osobním životě jí to vážně nevyšlo. Asi ji brzy každý prokoukl a nesedl jí na lep. Dnes je z ní osamělá, stárnoucí a zatrpklá žena. 

Bojovat s pomlouvající potvorou je cesta do pekel. Experti na mediální komunikaci tvrdí, že pokud se nenabídne možnost bránit se silnými argumenty, je lepší nereagovat vůbec. Prostě drby byly, jsou a budou. Jednou jsem viděla v televizi pořad, kde se ptali lidí, proč věří nejrůznějším lžím v pofiderních časopisech a proč je vlastně vůbec čtou a kupují. Zajímavé byly odpovědi. Protože je dobré si přečíst, že i slavné osoby, které mají peníze, slávu, krásu a bůhví co ještě, mají problémy, mnohdy horší než my sami. To zahřeje, ne? Ach jo, jak jednoduché. A tak spousta lidí bude dále vyhledávat pochybné informace o tom, jak světu vládne utajená sekta, jak budeme v budoucnu čipovaní otroci, jak už Nostradamus předvídal, že… Víte co, někdo tyto výmysly ke svému životu potřebuje. Jednoduše proto, aby si potvrdil, že on už si to dávno myslel. Víceméně přál. A tak ho těší, že si našel spojence. Že nemá důkazy? To přece nevadí. Stačí známé, že na každém šprochu je pravdy trochu. 

A tak na závěr slova nesmrtelného Alberta Einsteina: "Dřív rozbiješ atom než pomluvu."

A co si myslíte vy?