reklama

Ani Bono na to někdy sám nestačí

Dokončení recenze

 

Reakcí punkem nabitého Bona-teenagera pochopitelně bylo naplno povolit uzdu své imaginaci a načrtnutým cílům. S nadsázkou řečeno tak Assayas vlastně dopodrobna rozvádí motiv, jejž zpěvák vtěsnal do monologického žalozpěvu Sometimes You Can't Make It On Your Own.

Bolest jako palivo

Kontrast s lišáckým úšklebkem přiznávané megalomanie a někdy až překvapivého sebeodhalování je už od počátku 90. let typický pro veškeré kroky i nahrávky U2. Skladba MoFo z kritikou nepříliš přijatého alba Pop budiž mustrem, jak přistoupit i ke knize.

Ze zvukově přesyceného lomozu tu vystupuje zraněný hlas neustále pochybujícího muže, který si své privilegované postavení umí ospravedlnit jen s těžkou hlavou. Emocionální výlev přitom pokaždé podporuje nezlomná vnitřní síla boxera. Mnohé Bonovy výroky až nápadně evokují postoje, které ve své autobiografii zachytil Miles Davis.

Pro někoho překvapivá, několikrát přiznaná obsese Princem poskytuje další vodítko k pochopení koketerie ambiciózního Ira se světem masové popkultury. Snaha vidět za strašákem rakovinového bujení populárního průmyslu pozitivní stránku věci je někdy až "obdivuhodná".

Nicméně Bono jakožto zkušený obchodník i politik není naivka. Spíš prokazuje vhled do problematiky - při vědomí toho, že to u rokenrolové superhvězdy nepůsobí příliš sexy.

Má to vůbec zapotřebí?

Ať už jste na straně Ecova hrdiny nebo Bona, je dobré si při čtení jedinečné výpovědi aspoň uvědomit, že zpěvák největší rockové kapely současnosti záměrně riskuje pošramocení hýčkaného obrazu "velebeného narcise" ve prospěch cílů, které se dnes s rockovou hudbou spojují jen okrajově.

O jeho vášních a odhodláních měnit velké věci lze samozřejmě vést diskuze a dost možná, že ho časem podle zvolání Jana Rejžka zvolí i prezidentem zeměkoule. Každopádně však mnohem lépe chápeme myšlenkovou genezi nezpochybnitelných změn, kterých Bono svou zarputilostí dosáhl. O stabilně vysoké úrovni hudby nemluvě.

Mimochodem: velmi příjemné je zjištění, že kniha v citlivém překladu Zdeňka Jančaříka u nás vychází prakticky ve stejném provedení jako originál. Menší vazba a odlišná fotografická příloha nijak nesnižují velmi vydařený nakladatelský počin, který konečně zaceluje až trapně dlouho zející mezeru na našem trhu.

Michka Assayas: Bono o Bonovi. Přeložil Zdeněk Jančařík, vydal Portál, Praha 2006. 360 stran, náklad a cena neuvedeny.

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama