Nominální mzdy mírně zpomalují a reálné rostou daleko pomaleji než v roce 2003 a počátkem roku 2004, řekl Vladimír Pikora. Důvodem je podle něj očekávání pomalejšího růstu inflace i snaha exportérů o zvýšení produktivity práce, které by kompenzovalo posilující korunu. "Éra vysoké inflace skončila, a tak končí i rychlý růst nominálních mezd, v příštích letech porostou skoro
polovičním tempem," řekl.

Zpomalení růstu naznačuje, že dohánění západních platů nám bude trvat ještě léta, řekl Pikora. Drtivá většina českých pracujících má mzdu nižší, než je minimální mzda například v Lucembursku. "Dohnat průměrnou mzdu v dnešní eurozóně nám bude trvat ještě velmi dlouhou dobu. Očekávám, že průměrnou německou mzdu doženeme nejdříve v roce 2037," dodal. I tak ale nenastane masový odchod za prací na západ, mnoho lidí bude pracovat raději doma za méně. "Nižší mzdy tak k nám budou ještě dlouhou dobu přitahovat zahraniční investory," dodal. Sobíšek dodal, že čisté mzdy jsou v ČR vyšší než v Polsku či na Slovensku.

Zatímco soukromí zaměstnavatelé zvýšili mzdy o 993 korun na 18.930 korun, v nepodnikatelské sféře vzrostly mzdy o 1464 korun na 18.497 korun, uvedl ČSÚ. "Již pět čtvrtletí v řadě rostou mzdy ve veřejném sektoru rychleji než v soukromém podnikání," komentoval to David Marek z Patria Finance.

Zatímco za růstem mezd v podnikatelské sféře stojí to, jak se podnikům daří a zda si mohou dovolit zvyšovat mzdy, za vývojem mezd ve veřejné sféře stojí rozhodnutí politiků, uvedl Pikora. "Vezmeme-li v úvahu, že se blíží volby, není se čemu divit," dodal na vysvětlenou.