Nejrychlejší auta už neletí. Co je v módě teď?
Svět kolem nás se pomalu, ale zásadně mění. Všimli jste si toho? Nebuďte pozadu ani co se výběru toho, čím budete jezdit, týče.
Zaznamenali jste, v kolika různých odvětvích se v posledních letech udála malá revoluce?
Před dvaceti lety jsme byli paf z polotovarů, díky nimž jsme měli večeři hotovou za pět minut - dnes nám v jídle nezáleží ani tak na době přípravy, ale na tom, co vlastně jíme. Byly doby, kdy byli lidé odvaření z igelitových tašek nebo plastových lahví - dnes se jim ti osvícenější obloukem vyhýbají, protože vědí, jak složité je plasty šetrně zlikvidovat.
Kosmetické značky investují do výroby co nejekologičtějších obalů, módní značky budují image na tom, že z oněch plastů vyrábí šaty. Pomalu se mění i přístup k životu jednotlivců - lidé pomalu přestávají věci hromadit, ale chtějí vlastnit jen to, co doopravdy potřebují, kašlou na rychloobrátkové zboží a chtějí jen věci, které mají smysl. Jak na tyhle trendy reaguje automobilový průmysl?
Velmi jednoduše a logicky - soustředí se na výrobu elektroaut a hybridů, které šetří životní prostředí i spotřebu pohonných hmot. Přichází doba, kdy se na ulici ohlížíme po Tesle nebo elektrickém BMW, protože znamenají budoucnost, nikoli po strašně rychlém Ferrari, které je sice pěkné, ale symbolizuje minulost.
Vím, o čem mluvím. Koupili jsme si totiž nový model C-HR od Toyoty. Auto s vesmírným designem a hybridním pohonem (zmíněná Tesla je samozřejmě sen, ale finančně jaksi v trochu jiné dimenzi). Jezdíme pomalu, ale všichni se po nás otáčí. Určitě i proto, že když jedete na elektřinu, nejste vůbec slyšet - je to jako zjevení.
To je první věc, co jsem si na hybridech zamilovala - když jsme v novém autě poprvé stáli v zácpě uprostřed města, došlo mi, že kdyby všichni kolem měli elektroauto nebo hybrid, nebyli by slyšet, nevypouštěli by žádné emise. Dalo by se chodit po chodníku a bydlet podél silnic v naprostém klidu od výfukových plynů a hluku. Mimochodem, s tichým motorem musíte být obezřetní a myslet na to, že chodci či cyklisti vás ne vždy slyší.
Hybrid se od elektrických aut liší tím, že nejezdí jen na elektřinu - elektromotor tu podporuje benzínový motor. Znamená to, že nejste limitováni tím, jak daleko je nejbližší nabíjecí stanice, kterých v Česku zatím není moc.
Jde o auto ideální zejména do města - na semaforech a v zácpách u běžných aut spotřeba benzínu či nafty vyletí, s hybridem v tu chvíli jedete zadarmo. Mimochodem, s naším C-HR jezdíme už tři měsíce, nejen po městě, ale celkem pravidelně i na delší trasy přes celou repubilku, a průměrnou spotřebu udržujeme na 4,2 litrů na 100 kilometrů.
Líbí se mi, že jakmile začnete jezdit podobným typem auta, změní se váš přístup k ježdění a tomu, co je na silnici cool. Jeden můj známý má elektrické BMW, další Teslu. Shodli jsme se, že nás ty vozy naučily jezdit jinak - nikoli brzda-plyn, ale pozvolna, bez spěchu a stresu - to už je out. Oni jezdí úsporně, aby jim baterie vydržela nabitá co nejdéle, já jezdím plynule, abych mohla maximálně využívat elektromotor. Když víte, že můžete jezdit k okolí i k sobě šetrně, najednou vám připadá směšné letět po dálnici dvoustovkou.
To je totiž nejčastější důvod nadšenců do aut, proč odmítají hybridy - nemají takový výkon a blá blá. Přitom rozjíždíte-li se na elektřinu, máte mnohem větší akceleraci než všechny superby a spol. kolem. Kromě toho, testovala jsem hybridní Lexus NX a byl úplně stejně živý jako klasická rychlá auta. Zkoušela jsem i levnější inovovanou Toyotu Yaris v hybridu, a i s motorem 1,5 l zrychluje neuvěřitelně - dokonce lépe než naše C-HR v nejvyšší verzi, protože je menší a lehčí.
Hybridní motory už dělají i tradiční automobilky od Fordu po Volvo, my jsme si vybrali Toyotu, protože se vývojem hybridních motorů zabývá historicky nejdéle (už od roku 1937!), jako první začala hybridní automobil běžné prodávat (v roce 1997 to byl ikonický Prius), a tak nám to přišlo tak nějak přirozené.