reklama

Škola očima žáků: Nuda, rezignace, demotivace

Nuda, rezignace, demotivace. Takové jsou pocity žáků a studentů.

Foto: Thinkstock

Nuda, rezignace, demotivace. Takové jsou pocity žáků a studentů. A ne těch líných, ale těch, kteří by se rádi učili, jen kdyby dostali ve škole příležitost.

Kde je problém? Ve stresu ze známkování? Nebo naopak v tom, že děti ztrácejí motivaci, protože jim chybí cíl a pevné hranice? Proč je tak těžké studenty přesvědčit, že vzdělání představuje úžasnou výhodu, a nikoli trest?

Jsou fakt všichni vygumovaní?

"Když jsem ve škole, tak to vypadá, že jsou všichni (spolužáci) vygumovaní, nikdo nechce dělat věci spolu. Nevíme, co se bude učit. Nejde se s těmi dětmi kamarádit. Když můžeš věci dělat spolu, je to lepší. Jsou kluci, kteří dělají potíže, ti ještě tolik vygumovaní nejsou. Ostatní jsou jako stroje, dělají to, co jim řeknou. Já se tam cítím, jako že musím být vygumovaný, abych tam mohl patřit," říká desetiletý Honza, žák 5. třídy, v týdeníku Respekt.

Doporučujeme: České školství podporuje průměrnost: Hlavně nemyslet!

Honzík chodí do běžné základky v menším městě. Škola patří k těm lepším, třídní paní učitelka je vstřícná. Tak kde se stala chyba? Možná v tom, že Honza měl kvůli pobytu rodiny v zahraničí několik měsíců domácího vzdělávání. Pak se vrátil do normální školy, kde se dobře učí i chová. Ale...
 
"Jsem rád takový, jaký jsem. Učit se umím a přitom nejsem vygumovaný. Mně se podařilo zjistit, že se můžu učit tak, jak potřebuji, protože jsem chodil do té domácí školičky, ale ve škole to nejde. Vygumovaní netuší, že něco můžou, oni vědí jen to, že musí," vysvětluje.

Škola mě zdržuje od učení

Podobný názor zastává i Jindřich, student výběrového pražského gymnázia. "Trávení času ve škole je absolutně neproduktivní, udělal bych mnohem víc práce doma v klidu. Navíc je to nepřátelské prostředí, kde se studenti necítí dobře, protože  učitelé mají absolutní moc a využívají toho. Polovina učiva jsou věci sice možná zajímavé, ale pro mě zbytečné. Systém neposkytuje žádnou volnost, prostor pro individualitu. A známkování je strašně subjektivní - za stejný výkon můžu dostat dvojku i čtyřku podle toho, jakou má učitel náladu," konstatuje.

Čtěte také: Padla facka ve škole: Co si dovolí žák, učitel, rodiče?

Tento názor sdílí víc středoškoláků, jak vyplynulo z kulatého stolu, který uspořádala organizace EDUin, zaměřená na propagaci vzdělávání. Podle nich je učení ve školách fádní, direktivní a neosobní. Potvrzuje to i mezinárodní průzkum PISA, který ukázal, že počet českých dětí, jež do školy chodí nerady, je téměř dvojnásobný oproti průměru v ostatních evropských zemích. Kde udělali soudruzi z ČR chybu?

Proč děti škola nebaví?

"Kdo nedbá, aby byl vyučován, toho budeš marně vyučovati, dokud u něho neprobudíš vřelý zájem o učení," říkal už J. A. Komenský. Je tedy problém v dětech, jež nedovedou vzdělání docenit?  V přístupu učitelů? Nebo v systému samotném, který stresuje známkováním a soutěživostí, jak uvedla česká psycholožka Jana Nováčková v nedávném rozhovoru pro DVTV?

Na rozhovor se můžete podívat zde:

Domníváme se, že ve všem zmíněném. Školáci pod vlivem nezdravého společenského prostředí, který vzdělání a společenský status učitelů zcela degradoval, pohrdají i tím dobrým, co škola nabízí. Systém samotný děti v negativním názoru ještě utvrzuje: Výuka je nudná, nahrává průměrnosti a její obsah se leckdy míjí s realitou. Soutěživost a systém známkování, na kterém je škola založená, navíc představují pro většinu dětí spíš demotivující faktor.

A kvalita učitelů? Jak ukazují světové průzkumy, ta není dána diplomem ani lety praxe, a dokonce ani výší platu. Přesněji řečeno - ti dobří budou učit pořád dobře, ale mizerné platy jich do školství přitáhnou málo. Navíc i kdyby se platy učitelů zlepšily, neexistuje mechanismus, jak odlišit dobré učitele od špatných.

Jak tedy celé klubko problém rozmotat? Jisté je, že žádné jednorázové opatření nebude stačit, změnit se musí celý vzdělávací systém. Co je nejdůležitější a kde začít? O tom můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Kantoři ztrácí respekt, protože nemáme úctu sami k sobě

Názorná hodina dějepisu: Učitelka v nikábu a búrce!

Dvouletý génius Adam: Už teď je chytřejší než Cameron!

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama