Obdivovala Sovětský svaz a bojovala za právo na potrat. Dnes je téměř zapomenutá
Luisa Landová-Štychová byla nekonvenční a rozporuplná žena, jedna z historicky prvních osmi československých poslankyň, upadla však téměř v zapomnění. Rozsáhlý životopis historika Stanislava Holubce Nešťastná revolucionářka oprašuje její život a chce alespoň částečně navrátit její příběh do českého povědomí.
Luisa se narodila v Ratboři v roce 1885, v době, kdy ženy její generace mohly studovat jen na jednom gymnáziu v českých zemích, jen na některých fakultách vysokých škol, neměly volební právo a nesměly vycestovat do ciziny bez souhlasu manžela. Ona se stala na tu dobu radikální feministkou, která - přestože byla vdaná - kritizovala instituty rodiny a manželství.
Kromě toho se angažovala mezi českými anarchisty, stala se jednou z prvních československých poslankyň, ve 30. letech pomáhala prchajícím z nacistického Německa, obdivovala Sovětský svaz a snažila se bojovat proti katolictví.
Mezi historiky není podle Holubce zejména díky svému politickému angažmá zcela neznámá, širší veřejnosti ale jméno Luisy Landové-Štychové nemusí být povědomé.
"Dnes byla navrácena do kánonu historických postav jako představitelka ženského hnutí, které je dnes in, já se ji pokouším navrátit do kánonu dějin levice jako svého druhu kritickou komunistku, na jejímž příkladu je vidět, že komunistická strana nebyla nějaké jednotné totalitní hnutí," vysvětluje Holubec.
Dodává však, že Luisina absolutní láska k Sovětskému svazu byla zřejmá. "Ve 20. a 30. letech sice měla pochybnosti, když například Sovětský svaz prosazoval právo Němců a Maďarů na odtržení od Československa nebo když Stalin zrušil právo na potrat a zahájil politické procesy se starými bolševiky. Pak ale přišlo osvobození 1945 a nakonec i lety do vesmíru a to vše u Luisy jakékoli pochybnosti zcela potlačilo," dodává historik o ženě, která byla fascinována astronomií.
Se životním příběhem Luisy Landové-Štychové se můžete seznámit v galerii.