Luisa (na fotografii uprostřed s liškou přes rameno) si v roce 1908 vzala Jaroslava Štycha, rovněž spjatého s anarchistickým hnutím. Přestože byla sama vdaná, kritizovala institut manželství jako projev soukromého vlastnictví a byla přesvědčená, že sňatek i mateřství ženy zotročuje.
"Měla pocit jistého mateřského selhání, že se málo starala. Mnoho veřejně angažovaných žen její generace vůbec děti nemělo. Na druhou stranu ji péče o domácnost a výchova dcer nebavila a veřejné angažování bylo jistým útěkem z této klece. Jednou se přirovnala ke psovi, který, je-li stále na řetěze u boudy, stává se vzteklým a zlým," shrnuje Holubec. "Nakonec ale svému osudu neunikla. Když skončila s parlamentní kariérou, stala se ženou v domácnosti. Její frustrace naplňovala soužití s poněkud patriarchálním manželem hádkami a odcizením. Když jí v pětapadesáti manžel zemřel, už si nikdy žádného partnera najít nechtěla a nenašla," dodává.
