Během 50. let se Luisa stala do jisté míry prominentkou režimu, dostávala státní vyznamenání a jezdila řečnit na různé události. Nezastírala svůj obdiv k Sovětskému svazu, zároveň byla ale s řadou věcí v tehdejším Československu nespokojená. "Režim z ní udělal svého druhu ikonu a ona se tomu nebránila. Její návštěvy ve školách a promluvy do rozhlasu jsou protivně stalinistické a velké části posluchačů tehdy musela jít na nervy," míní Holubec.
