Všechno, co potřebujete vědět, než se obrátíte na terapeuta
Stále víc lidí se při řešení svých problémů obrací na odborníka. Je skvělé, že už nechceme být na všechno sami, tvářit se silní a očekávat od sebe, že vše vždy perfektně zvládneme. Co ale čekat od psychoterapie?
Každý člověk je kandidátem na terapii, ale přicházíme do ní pouze v případě, že jsme v krizi. Právě problémy mohou nastartovat proces změny a osobnostního růstu. Zkušený odborník vás dokáže provést vnitřním světem a umožní prožít transformující zkušenost.
Možná se v takové situaci právě nacházíte a toužíte na sobě pracovat. Zároveň ale nevíte, co od návštěvy psychoterapeuta očekávat.
Měli byste vědět, že…
1) Terapeut vám nebude dávat rady. Nebude vynášet žádné verdikty o tom, zda máte změnit práci nebo opustit partnera. Jeho práce spočívá v tom, aby vám nastavil zrcadlo tak, že na to přijdete sami. Může vám poradit, jak překonat strach, který vás paralyzuje, nebo vás naučit relaxační techniky. V žádném případě mu coby klient ale nepředáváte nad sebou moc, a tedy ani zodpovědnost za váš život.
2) Váš terapeut má svého terapeuta. Supervizora, se kterým řeší své případy. Konzultace, neustálý vhled do sebe pomocí dalšího odborníka umožňuje psychoterapeutovi být stále ve formě.
3) Diagnóza není škatulka. Nepotřebujete nutně vědět, zda trpíte úzkostmi nebo depresemi. Důležité jsou vaše obtíže: jaké jsou, co je způsobuje, kdy se naopak cítíte dobře. Řada psychoterapeutů proto nad vámi nebude vynášet žádný ortel, nebuďte proto překvapeni.
4) Lékařské tajemství platí. Váš psychoterapeut nebude večer svým kamarádům vyprávět, s čím jste se mu svěřili. Pokud by vyzradil obsah vašich konzultací, velmi rychle by přišel o licenci. Pokud své případy odborník konzultuje, tak se svým supervizorem či dalšími kolegy, děje se tak ovšem pouze z profesionálního hlediska, bez podrobností o pacientovi.
5) Váš terapeut si o vás nic nezjišťuje. Představujete si, že si vás googluje nebo hledá na Facebooku? Ve skutečnosti se tak neděje, protože by to bylo narušení hranic mezi ním a klientem. Proces terapie je ohraničen místností, kde se koná. Psychoterapeut pracuje s informacemi, které mu poskytujete. Nebude se vás ptát, jak mu vysvětlíte, že máte profilovou fotku se skleničkou vína v ruce, i když tvrdíte, že vůbec nepijete, a podobně.
6) Pokud se potkáte na veřejnosti, nebude vás oslovovat jako první. Vyrazili jste si na večeři a u sousedního stolu jste zahlédli svého terapeuta? Nemusíte propadat panice, že si k vám přisedne a začne před vaší společností rozebírat to, o čem jste hovořili na posledním sezení.
7) Musíte si porozumět. Pokud vám z nějakého důvodu není terapeut sympatický, nečekejte, že se to zlepší. Měli byste od začátku cítit důvěru a chuť se svěřit. Netrapte se, jestli nejste vy a odborník, na kterého jste dostali doporučení, kompatibilní. Hledejte tak dlouho, dokud nepotkáte někoho, kdo vám bude vyhovovat.
8) Nestačí jen sedět a mlčet. Řada lidí si myslí, že stačí, když na terapii dorazí. Jako když jdete k praktickému lékaři, stěžujete si na rýmu a dostanete antibiotika. Psychoterapie takhle nefunguje, spíš by se dala přirovnat ke cvičení s trenérem. Je potřeba vaší upřímnosti, chuti mluvit o tématech, která jsou nepříjemná, a nepřestat, i když to bude někdy bolet.
9) Váš terapeut není neomylný. Může udělat chybu, je to jenom člověk. Nevidí vám do hlavy ani není jasnovidec. Ani kouzelník, který mávnutím proutku uleví vaší duši od něčeho, co ji třeba trápilo celý život. Společně ale můžete docílit toho, že budete žít v harmonii.
10) Je to velmi náročná práce. Možná se vám zdá, že terapeut jen sedí, kýve hlavou, občas něco pronese. Celou dobu, co mluvíte, vás nejen soustředěně poslouchá, ale také analyzuje, co říkáte, aby z toho vytvořil mozaiku vašeho vnitřního světa. Za prací psychoterapeuta se skrývá každodenní dřina, i ta, která předcházela tomu, než do svého křesla vůbec usedl: dlouhá léta studií, stovky hodin vlastní psychoterapie, přednášky, konference, další vzdělání atd.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
