Pobyt v podzimním lese je skvělý relax, ale nepozornost se rychle vymstí. Než vyrazíte, zopakujte si pět základních pravidel pro bezpečný návrat a peněženku bez úhony.




Po mimořádně horkém a suchém létě, kdy spadlo nejméně srážek od roku 1961, konečně přišly podzimní deště a podmínky pro růst hub se začínají zlepšovat. Milovníci houbaření tak vyrážejí do lesů s vidinou plných košíků a večerní smaženice. V zápalu houbařské vášně ale snadno přehlédnou nejen zrádný terén nebo parazity, ale také pravidla, jejichž porušení je může vyjít pořádně draho.
Pobyt v podzimním lese je skvělý relax, ale nepozornost se rychle vymstí. Než vyrazíte, zopakujte si pět základních pravidel pro bezpečný návrat a peněženku bez úhony.
Radost z plného košíku může rychle vystřídat nepříjemný problém. Do košíku proto patří jen houby, které bezpečně poznáte, a domů je noste v klasickém vzdušném košíku. V igelitce se totiž snadno zapaří a znehodnotí.
Pozor by měli dávat i rodiče, protože malé děti mohou neznámou houbu ze zvědavosti ochutnat. Při podezření na otravu volejte Toxikologické informační středisko. Zbytky hub nebo hotového jídla raději nevyhazujte, mohou pomoci při určování toho, co otravu způsobilo.
Stačí přehlédnutý kořen, spadlá větev nebo mokré listí a z houbaření je rázem úraz. Pevné boty a dlouhé kalhoty proto nejsou v podzimním lese od věci. Při vážném zranění nebo silném krvácení volejte 155 či 112 a se zraněným zbytečně nehýbejte.
V lese se dá snadno sejít ze známé cesty. Pomůže nabitý telefon, offline mapa a informace blízkým, kam vyrážíte. Pokud se přece jen ztratíte, zůstaňte na místě a zavolejte tísňovou linku 112 nebo použijte aplikaci Záchranka.
Ani podzim neznamená konec klíšťat. „Přestože se často hovoří o „jarním“ a „podzimním“ píku, klíšťata jsou víceméně aktivní po celé vegetační období. Současné klimatické změny vedou spíše k prodlužování období aktivity, kdy jsou podmínky pro klíšťata vhodné,“ upozorňuje doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D., z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK.
Do lesa se hodí dlouhé světlé oblečení a repelent, po návratu je dobré prohlédnout sebe, děti i domácí mazlíčky. Riziko představuje také zmije nebo bodavý hmyz. Při uštknutí či silné alergické reakci nečekejte a volejte 155. Zvažte také očkování proti klíšťové encefalitidě, které je lidem nad 50 let hrazeno z pojištění.

Láká vás představa výstavního „praváka“ v košíku? Dejte si pozor, abyste do něj neuložili vzácný hřib královský, který letos mykologové objevili například na Vysočině. Tato houba okouzluje růžovočerveným kloboukem, sytě žlutými rourkami a žlutým třeněm, jehož dužnina na řezu téměř nemodrá.
Roste od května do září v teplých listnatých lesích, hlavně pod duby. Neznalý sběratel v něm snadno uvidí jen krásný hřib. Jenže hřib královský patří podle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb. mezi kriticky ohrožené druhy. Zákon přísně zakazuje jeho sběr, trhání, vykopávání, poškozování, ničení, ale i přechovávání, přepravu či prodej.

Nůž nechte v kapse! Houbu ponechte na místě, udělejte detailní fotografie klobouku, třeně i rourků a vyfoťte i nejbližší okolí. Uložte si přesné GPS souřadnice a nález ohlaste České mykologické společnosti nebo AOPK ČR. Pokud ho uříznete omylem, zdokumentujte ho a spolupracujte s úřady – považuje se to za polehčující okolnost.
Česká vyhláška č. 395/1992 Sb. chrání celkem 46 druhů hub (27 kriticky ohrožených, 13 silně ohrožených a šest ohrožených). Mezi nimi figurují i druhy, které se dříve běžně sbíraly pro skvělou chuť. Dnes se však jedná o vzácné druhy, které patří výhradně do hledáčku fotoaparátu, nikoli do vaší kuchyně.

Zdroje: myko.cz, aopk.gov.cz, mze.gov.cz, iDNES.cz









