Smál se, i když ho život lámal: Július Satinský skrýval za humorem tragédie, o kterých se málo ví

Humor byl pro Júlia Satinského přirozeným jazykem – a často i štítem. S oblibou žertoval o tom, že jeho rod pochází ze zchudlých polských šlechticů, kteří se usadili na Slovensku, a s nadsázkou komentoval i vlastní role. Když si zahrál krále Pikolu, bral to po svém: „Splnil se mi životní sen. Chtěl jsem ukázat alespoň na malý moment v nějakém záběru holý zadek. Podařilo se mi to!“

Z dlouhého období sebezničujícího života se dostal až po dvou letech díky psychiatričce Vierce. Právě ona se později stala jeho druhou ženou a porodila mu vytoužené děti – syna Jána a dceru Lucii. „Byl strašně hrdý na to, že má dvě děti. Začal žít usedlým způsobem života, staral se vzorně o rodinu, ven vycházel jen koupit potraviny a do práce,“ popsal proměnu jeho blízký spolupracovník Milan Lasica.

S diagnózou bojoval v tichosti

Satinského zdraví však postupně podkopávala neléčená cukrovka, následoval prasklý vřed a nakonec lékaři odhalili rakovinu tlustého střeva s metastázami do životně důležitých orgánů. Nemoc byla odhalena náhodou – při vyšetření, na které doprovázel svého nemocného bratra. S diagnózou bojoval v tichosti a mimo pozornost veřejnosti. Až po letech o posledních chvílích promluvil jeho bratr Vojtěch Satinský: „Vierka mu dávala injekce, po kterých spal. Ale i v tom spánku naříkal…“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rakovinu tlustého střeva poznáte při jídle. Objevují se tyto varovné signály

Július Satinský zemřel 29. prosince 2002. Ani po smrti ale jeho příběh nepřestal překvapovat. Až tehdy vyšlo najevo, že měl ještě jednu dceru – nevlastní sestru svých dětí, kterou zplodil s vdovou po spisovateli Vladu Bednárovi pouhé tři měsíce po svatbě s Vierou. O existenci dívky nevěděla ani jeho manželka. Po Satinského smrti se ji vydala hledat a nakonec ji přivedla zpět do rodiny.

Těžké období poznamenalo i psychiku syna Jána, kterému bylo v době otcova umírání pouhých čtrnáct let. „Nejdřív se u mě projevila maniodeprese, ale potom jsem postoupil o stupeň výš a diagnostikovali mi schizoafektivní poruchu,“ popsal otevřeně v rozhovorech. Sám přiznal i období těžkých psychotických epizod: „Poprvé v sedmnácti. Tehdy jsem byl Ježíš. To bylo nejúžasnější… Jenže pak to eskalovalo. Nakonec jsem musel zavolat mámě, aby mě odvezla na psychiatrii.“ Po třetím vzplanutí skončil dokonce na psychiatrickém oddělení v Londýně. Akutní léčbu podstupoval rok, dnes musí nemoc celoživotně udržovat pomocí léků.

Parťák ho přežil o devatenáct let

Satinského celoživotní parťák Milan Lasica ho přežil o devatenáct let. V červenci 2021 zkolaboval přímo na jevišti bratislavského divadla Štúdio L+S během představení a lékařům se ho už nepodařilo zachránit. V minulosti přitom čelil vážným zdravotním potížím – podstoupil několik náročných operací, včetně trojitého bypassu. V roce 2017 mu lékaři odstraňovali nebezpečné střevní polypy. Jak později zaznělo v rozhovorech, nebýt včasného zásahu jeho manželky Magdy Vášáryové, mohl odejít mnohem dřív. Za smíchem, který rozdávali publiku celé generace, se tak skrývaly osudy plné bolesti, ztrát a tichého boje – o to silnější zůstává jejich odkaz.

Zdroj: krajskelisty.cz, dobrenoviny.sk, g.cz, Neobyčejné životy