Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Nevyhazujte úrodu do koše. Co patří do sklepa, co do mrazáku a co nechat zkvasit?

Mražení, kvašení nebo sklep: jak správně na zimní zásoby?
Mražení, kvašení nebo sklep: jak správně na zimní zásoby?Foto: Shutterstock – Anuta23
Mražení, kvašení nebo sklep: jak správně na zimní zásoby?
Mražení, kvašení nebo sklep: jak správně na zimní zásoby?Foto: Shutterstock – Anuta23
Petra Holakovská
Petra Holakovská

Podzimní úroda ze zahrádek i bohatá nabídka farmářských trhů přímo vybízejí k přípravě zásob na zimu. Aby vám zelenina vydržela co nejdéle čerstvá a nemuseli jste ji vyhazovat, vyplatí se znát správné postupy skladování, mražení i zpracování.

Přidejte si obsah webu Žena.cz do preferovaných zdrojů pro Google vyhledávání a do oblíbených na Google zprávách

Mrkev, celer, dýně nebo cibule mohou při správném skladování vydržet dlouhé týdny až měsíce. U jiné zeleniny je potřeba jednat rychleji a zpracovat ji krátce po sklizni. „Každému druhu prospívají trochu jiné podmínky. Zatímco kořenová zelenina ocení chlad a vlhčí prostředí, cibule a česnek potřebují především sucho a dostatek vzduchu,“ vysvětluje Radim Stráník ze společnosti Fermato.

Mrkev, petržel, celer nebo řepa se dají uchovat po dlouhou dobu, tedy za předpokladu, že mají vhodné podmínky. Ideální je chladný sklep, kde je lze uložit do bedýnek s mírně vlhkým pískem. Důležité je odstranit nať, zeleninu před uskladněním důkladně zkontrolovat a vyřadit poškozené kusy. 

Reklama
Reklama

Pokud sklep nemáte, můžete část úrody uložit do chladnější garáže nebo nevytápěné místnosti, kde ovšem nehrozí mráz. Praktickým řešením je také mražení. Očištěnou a nakrájenou kořenovou zeleninu lze rozdělit do menších porcí, které pak poslouží jako rychlý základ do polévek, omáček nebo zeleninových směsí.

Dýně vydrží měsíce, rajčata potřebují zpracovat

U plodové zeleniny záleží především na konkrétním druhu a stupni zralosti. Tvrdé zimní dýně, například Hokkaido, mohou při skladování v suchu a chladu vydržet i několik měsíců. Naopak cukety se vyplatí spotřebovat dříve, případně je zavařit nebo zamrazit.

Rajčata a papriky lze uchovat několika způsoby. Dobře funguje mražení, sušení i zavařování. „Zajímavou alternativou je fermentace, při které mikroorganismy přeměňují přirozeně přítomné cukry a vytvářejí charakteristickou nakyslou chuť. Správně provedená fermentace může prodloužit trvanlivost zeleniny a přinést nové chuťové možnosti,“ vysvětluje Radim Stráník.

Fermentace: tradiční metoda s novými možnostmi

Kvašení patří k nejstarším způsobům uchovávání potravin. Fermentovat lze například zelí, mrkev, řepu nebo některé druhy paprik. Výsledkem je zelenina s výraznější chutí, která může při správné přípravě a skladování vydržet podstatně déle než čerstvá úroda.

Fermentované potraviny mohou být také zdrojem živých mikroorganismů, jejichž složení závisí na konkrétním výrobku a způsobu přípravy. Některé z nich mohou přispívat k rozmanitosti střevního mikrobiomu. Je však důležité dodržovat správný postup fermentace, hygienu a doporučené podmínky skladování.

Domácí fermentovaná mrkev jen ze dvou ingrediencí

Křupavá, příjemně nakyslá a plná chuti. Fermentovaná mrkev je jednoduchý způsob, jak zpracovat sezonní úrodu a připravit si zeleninovou přílohu, která zpestří zimní jídelníček. Potřebujete jen mrkev, sůl a čistou sklenici.

Ingredience

 500 g mrkve

 10 g soli (ideálně bez přidaného jódu)

Postup

1. Připravte mrkev. Mrkev důkladně omyjte a nakrájejte na kolečka nebo nudličky podle chuti.

2. Odvažte sůl. Použijte 2 % soli vzhledem k hmotnosti mrkve – na 500 g mrkve připadá 10 g soli, na 1 kg pak 20 g.

3. Naplňte sklenici. Mrkev promíchejte se solí a natlačte do čisté sklenice. Pevně ji stlačte, aby mezi kousky zůstalo co nejméně vzduchu. Mrkev by měla být při kvašení celá ponořená. Většinou pustí dost šťávy do 24 hodin od nasolení a natlačení do sklenice.

4. Nechte mrkev fermentovat. Sklenici pevně uzavřete a postavte na několik dní na teplejší místo. 2–3× denně upouštějte vzduch, aby se nádoba příliš nenatlakovala.

5. Ochutnávejte a uložte do chladu. Průběžně kontrolujte průběh kvašení. Jakmile mrkev získá příjemně nakyslou chuť, přesuňte ji do lednice, kde se fermentace zpomalí.

Tip: Během fermentace je důležité udržovat mrkev ponořenou v nálevu a používat čisté náčiní. Pokud se objeví plíseň nebo neobvyklý zápach, mrkev nekonzumujte. Délka fermentace závisí na teplotě i velikosti nakrájených kousků.

„Pokud s kvašením teprve začínáte, zkuste třeba fermentovanou mrkev. Stačí několik základních surovin, vhodná nádoba a trochu trpělivosti. Domácí fermentace nabízí možnost využít sezonní přebytky a zároveň objevit nové chutě, které se dají snadno začlenit do běžného jídelníčku,“ doplňuje Stráník

Cibule a česnek potřebují hlavně sucho

Cibule a česnek patří mezi nejméně náročné druhy zeleniny, pokud jim dopřejete správné podmínky. Po sklizni je nechte dobře proschnout a následně je skladujte na suchém, chladném a vzdušném místě. Pomoci mohou síťky nebo tradiční copy zavěšené ve spíži či jiné vhodné místnosti. Vlhké prostředí jim naopak nesvědčí, protože podporuje vznik plísní. Pravidelná kontrola zásob navíc pomůže včas odhalit kusy, které se začínají kazit.

Listovou zeleninu raději zamrazte

Saláty, špenát nebo mangold mají kratší trvanlivost, ale ani u nich nemusí sklizeň přijít nazmar. Čerstvý salát je nejlepší spotřebovat co nejdříve. V lednici mu může pomoci uzavíratelná nádoba s papírovou utěrkou, která zachytí přebytečnou vlhkost. Špenát, mangold nebo kapustu lze po krátkém spaření a zchlazení zamrazit. V zimě se pak hodí do polévek, těstovin, zeleninových příloh nebo smoothie. Rozdělení do menších porcí navíc usnadní jejich následné použití.

Zásoby, které usnadní zimní vaření

Správné uchování zeleniny není jen cestou k delší čerstvosti. Pomáhá také omezit plýtvání, lépe využít sezonní úrodu a ušetřit čas při vaření. Vyplatí se kombinovat více metod: kořenovou zeleninu skladovat v chladu, přebytky cuket a rajčat zamrazit či zavařit a část úrody vyzkoušet fermentovat.

VIDEO: Některé neúspěchy vás posunou, jiné se jmenují Pavel. Jak prošvihnout životní šanci a přežít to

Zdroj: fermato.cz

Reklama
Reklama
Reklama