Nenápadná hrozba pro každou kočku. Spolykané chlupy mohou způsobit vážné ucpání střev

Tento proces začíná u unikátní anatomie kočičího jazyka. Ten není hladký, ale je pokrytý stovkami drobných struktur. „Kočky mají na jazyku malé háčky, které zachycují chlupy. Ty pak spolknou a dostanou se do jejich trávicího traktu,“ vysvětluje MVDr. Paulína Viglašová. Právě tyto zpětně orientované papily fungují jako velmi efektivní hřeben, který z kožichu vyčesává uvolněnou srst a nečistoty. Vzhledem k jejich orientaci však kočka prakticky nemá možnost zachycené chlupy z tlamy vyndat a jedinou cestou je jejich polknutí.

Rizikové skupiny a faktory ovlivňující tvorbu trichobezoárů

Ačkoliv se tento problém týká všech koček, některé skupiny jsou ohroženy výrazně více. Dlouhosrstá plemena, jako jsou například perské kočky, čelí tvorbě trichobezoárů častěji kvůli délce a objemu své srsti. Nicméně jak upozorňuje MVDr. Viglašová: „Riziko však existuje i u krátkosrstých koček, zejména během línání nebo nadměrného olizování“. Právě období línání, kdy dochází k masivní výměně kožichu, je pro trávicí trakt kočky nejkritičtější.

K nadměrné očistě a tím i k vyššímu polykání chlupů však mohou vést i jiné faktory:

• Psychický stres a úzkost, na které kočka reaguje přehnaným olizováním.
• Alergie a kožní onemocnění, které způsobují svědění.
• Parazitární infekce, zejména přítomnost blech v kožichu.

Zajímavým a paradoxním faktem je, že se tento problém nevyhýbá ani bezsrstým kočkám. Ty mohou chlupy spolykat v případě, že žijí v jedné domácnosti s osrstěnou kočkou a věnují se vzájemné péči o srst (tzv. allogrooming).

Jak včas rozpoznat nebezpečí?

Klíčem k záchraně zdraví kočky je včasná diagnostika. Zatímco občasné vyzvracení smotku chlupů je u koček považováno za normální, existuje řada symptomů, které signalizují vážný stav. Pokud váš mazlíček zvrací opakovaně, přestane jíst, je apatický nebo vykazuje známky bolestivosti v oblasti břicha, je nutné vyhledat odborníka.

Mezi další varovné signály patří poruchy vyprazdňování, jako je zácpa nebo naopak průjem. Rychlost reakce majitele je zde přitom naprosto zásadní. „V případě úplné střevní neprůchodnosti může už během jednoho až dvou dnů nastat život ohrožující stav,“ varuje MVDr. Viglašová.

Diagnostika a nezbytná léčba

Při návštěvě veterinární kliniky se k potvrzení přítomnosti trichobezoáru nejčastěji využívá rentgen nebo ultrazvuk. Léčebný postup se pak odvíjí od toho, kde se smotek chlupů v těle nachází. Pokud se bezoár nachází v žaludku, lze ho za určitých podmínek odstranit bez nutnosti klasické operace, tedy endoskopicky přes jícen.

V momentě, kdy ale smotek již sestoupil do střev a způsobil jejich ucpání, je ve většině případů nevyhnutelná operace. MVDr. Viglašová doplňuje, že čas hraje proti pacientovi: „Záleží na umístění a rozsahu ucpání. Čím déle trichobezoár zůstává ve střevech, tím vyšší je riziko poškození střevní sliznice“.

Prevence jako základ zdravého života

Vzniku nebezpečných chomáčů chlupů je mnohem snazší předcházet, než později řešit zdravotní komplikace. Základem prevence je pravidelné vyčesávání, které výrazně snižuje množství spolykaných chlupů, a to hlavně u dlouhosrstých koček a v období línání. Pomoci může také vhodně upravený jídelníček s vyšším obsahem vlákniny, jenž podporuje pohyb střev a usnadňuje průchod chlupů trávicím traktem. Důležitý je i dostatečný pitný režim, protože tekutiny hrají pro správné trávení zásadní roli.

Praktickým pomocníkem může být například kočičí fontánka, která zvíře motivuje k častějšímu pití. K prevenci přispívají také speciální pasty. „Jsou to pasty obsahující oleje, které promazávají povrch srsti a mají mírný projímavý účinek,“ vysvětluje MVDr. Viglašová. Pokud už se potíže objeví, doporučuje podávat pastu každý den po dobu prvního týdne a poté preventivně dvakrát až třikrát týdně. Užitečným doplňkem je i kočičí tráva, která pomáhá kočce přirozeně vyvrhnout chlupy nahromaděné v žaludku ještě dříve, než se z nich vytvoří pevný bezoár.

VIDEO: Desetiletý Storm se rozhodl svého páníčka podpořit při televizní předpovědi počasí

Zdroj: autorský text