Nannie Doss: Vysmátá babka a opravdová černá vdova, která vraždila arsenem

Doss se narodila jako páté dítě v rodině s otcem, který ji i její sestry držel od školy a zatěžoval těžkými pracemi na rodinném statku. Ve svých sedmi letech utrpěla úraz hlavy, po kterém následně trpěla migrénami, ztrátou vědomí a depresí. Jako dospívající čerpala útěchu z romantických časopisů, zejména sloupku „Lonely hearts“ (pozn. redakce: Osamělá srdce).

Její otec přísně zakazoval dívkám líčení, společenské události i taneční, což Nannie i její matka vnímaly jako omezování. Doss celé dětství snila o ideální lásce, která se nikdy nekonala.

Poprvé se provdala v 16 letech za Charleyho Braggse. Společně zplodili čtyři dcery. Jejich vztah byl plný hádek a časem začal Charlie mít obavy o svůj život. V roce 1928 se rozhodl pro definitivní rozvod poté, co za nejasných okolností zemřely obě jejich dcery (1927). Lékaři uvedli jako příčinu úmrtí otravu jídlem. Bragg se tak stal jediným manželem Nannie, který přežil soužití s ní — pravděpodobně proto, že si nikdy neuzavřel životní pojistku. Po odchodu manžela, který s sebou vzal i jejich nejstarší dceru, zůstala Doss sama s novorozenou Florine. Rozvedli se v roce 1928.

V roce 1929 si Nannie vzala řemeslníka Roberta F. Harrelsona a po jeho boku strávila šestnáct let. Tato léta ale zdaleka nebyla poklidná. V rodině se odehrály tragické události, které zůstaly dlouho bez vysvětlení. Nejprve přišla o život dvě vnoučata – jedno zemřelo krátce po porodu, druhé po otravě jedem na krysy. Vnučce měla Nannie vpíchnout jehlu do hlavy, vnuka pak otrávit. V obou případech však lékaři skutečnou příčinu smrti nerozpoznali. Když později za podobně nejasných okolností zemřel i vnuk z manželovy strany, Harrelson si při smutečním obřadu jen hořce posteskl: „Teď jsem na řadě já.“

Doss jej otrávila jeho vlastní whisky a tvrdila, že důvodem bylo to, že ji znásilnil. Peníze z pojistky byly použity na pořízení domu.

Se třetím manželem, Arlie Lanningem se Doss seznámila přes inzerát a už po pár dnech se strojila veselka. Arlie údajně zemřel na srdeční selhání Pojistka byla opět vyplacena Nannie Doss.

Čtvrtý manžel, Richard Morton měl milenky, což Nannie nesnesla. Richarda otrávila aresenem v kávě.

V červnu 1953 se Nannie v oklahomské Tulse provdala za reverenda Samuela Dosse – muže, který byl na první pohled ideální. Nepil, byl věrný a vedl spořádaný život. Jenže měl jednu „vadu“: zakazoval jí sledovat televizi a číst podle něj nesmyslné romány. Brzy po svatbě skončil Samuel v nemocnici s těžkou žaludeční infekcí po ranní kávě. Z nemocnice se sice zotavený vrátil, ale dlouho si klidu neužil. Krátce nato došlo k druhé otravě – tentokrát smrtelné. Reverend zemřel 12. října 1954. Ošetřující lékař pojal podezření a obratně Nannie přesvědčil, že bez pitvy nemůže získat peníze z jeho dvou životních pojistek.

Po zatčení přiznala, že zabila celkem čtyři manžely, svou matku, sestru, syna, dvě děti dcery a tchýni. Oficiálně ale byla souzena „pouze“ za vraždu svého posledního manžela Samuela Dosse. V květnu 1955 byla odsouzena k doživotnímu trestu – trest smrti byl zrušen kvůli jejímu pohlaví a také emocionálnímu stavu.

Nannie Doss zemřela v roce 1965 na leukémii ve věznici Oklahoma State. Ve věku 59 let a přesně deset let po svém zatčení.

Její případ je příkladem tzv. „černé vdovy“ – ženy, která zabíjí muže (a blízké osoby) kvůli finančnímu zisku nebo kontrole. Její vraždy byly plánované, často pomalé, založené na manipulaci, charismatu a zdání bezmocnosti – což má v psychologii významný přesah. Nannie se zároveň stala symbolem ženského sériového vraha ovlivněného romantickými iluzemi.