KVÍZ: Každý druhý Čech zaváhá. Zvládnete diktát z mateřštiny bez jediné chyby?

Čeština umí být krásná, ale také pořádně zákeřná. Stačí několik vět a i člověk, který ve škole míval z diktátů jedničky, začne pochybovat. Píše se v tomhle případě i, nebo y? Patří sem mě, nebo mně? A nebyla náhodou tahle výjimka úplně jinak, než si ji pamatujeme?

Školní pravidla, která dokážou potrápit i dospělé

Vyjmenovaná slova, shoda přísudku s podmětem, předpony s- a z-, psaní velkých písmen nebo nenápadné rozdíly mezi „mě“ a „mně“. Na základní škole jsme podobná pravidla procvičovali pořád dokola. Po letech už je ale většina lidí nepoužívá vědomě. Správnou variantu často napíšeme jednoduše proto, že nám „vypadá lépe“.

A právě tady začíná problém. Jazykový cit dokáže hodně, není však neomylný. Některé chyby se navíc vyskytují tak často, že nesprávný zápis může na první pohled působit úplně přirozeně.

Tentokrát to ale zkuste bez něj. Žádná automatická kontrola pravopisu, žádný slovník a ideálně ani rada člověka sedícího vedle vás.

Možná zjistíte, že pravidla českého pravopisu ovládáte lépe, než jste čekali. Anebo vám několik zdánlivě obyčejných vět připomene dobu, kdy učitelka položila na stůl sešit, pronesla „vynechte řádek“ a ve třídě se rozhostilo nervózní ticho.

Zdroj: Ústav pro jazyk český