Velká houbařská mapa naděje. Kdy vypukne pravý houbařský vrchol a kde máte největší šanci na plný košík?

Letošní léto připravilo houbařům nelehké chvíle – extrémně teplé a suché počasí totiž nevytvořilo vhodné podmínky pro růst hub. Odborníci vývoj růstu hub dlouhodobě pečlivě sledují a letošní rok zatím hodnotí jako jeden z nejhorších, jaký za poslední roky zaznamenali.

Hlavním kamenem úrazu bylo dlouhodobé sucho v kombinaci s vysokými teplotami a silným odpařováním vody z krajiny. Kvůli tomuto předchozímu hlubokému vysušení půdy je nyní regenerace podhoubí a následný růst hub výrazně pomalejší.

Kam vyrazit s košíkem

Kde tedy jít houbařskému štěstí naproti? Mapa pravděpodobnosti růstu hub, kterou sestavuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), se na začátku září konečně začala výrazněji zelenat. 

Tento model nevzniká náhodně – zohledňuje nasycení půdy srážkami za posledních 30 dní (index API30) v kombinaci s průměrnými teplotami za uplynulý týden. Model je navíc vyvíjen v úzké spolupráci s odborníky z České mykologické společnosti.

Podle aktuálních dat máte největší šanci na úspěch v těchto oblastech:

Pohraniční hory a vyšší polohy: Nejlepší podmínky v současné době panují v Krkonoších, Orlických horách, Krušných horách (Krušnohoří), Jizerských horách, Jeseníkách, Beskydech a na Šumavě.

Zelenají se také Čechy: Nadějná situace se otevírá také na velké části severních, západních a jižních Čech. Dobře vypadají vybrané oblasti ve středních a východních Čechách a také Českomoravská vrchovina.

Kde raději nehledat: Naopak velmi nízkou pravděpodobnost růstu hub nadále vykazuje jižní Morava. Nejslabší situace je hlášena v okolí Brna, na Znojemsku a v dalších sušších částech tohoto regionu.

Kde přesně houby hledat?

Je důležité mít na paměti, že ani sytě zelená barva na mapě ČHMÚ není stoprocentní zárukou plného košíku. Mapa totiž vyjadřuje pouze vhodnost celkových srážkových a teplotních podmínek, nikoli reálné množství hub, které na daném místě fyzicky vyrostlo.

Abyste v lese uspěli, musíte se zaměřit na místa, kde se vlhkost odpařuje nejpomaleji. Zcela se vyhněte otevřeným vyprahlým pasekám, kde bývají výsledky i přes příznivou mapu mizerné. Mnohem větší šanci máte v hlubokém mechu, kde se vláha drží nejlépe, na severních svazích kopců, nebo v blízkosti lesních cest a na stinných okrajích porostů.

Houby ke svému životu nezbytně potřebují partnerské stromy, s jejichž kořeny vytvářejí vzájemně prospěšný vztah, takzvanou mykorhizu, proto se při hledání vyplatí zaměřit se na konkrétní dřeviny: hřib smrkový se nejčastěji objevuje pod smrky, hřib dubový v těsné blízkosti dubů a klouzky najdete téměř výhradně pod borovicemi či modříny.

Je potřeba čekat déle než obvykle

Mnoho houbařů dělá chybu, že vyráží do lesa okamžitě po prvním vydatném dešti. Po dlouhém letním suchu však podhoubí potřebuje čas na to, aby se vůbec aktivovalo. Rychlost růstu plodnic navíc silně závisí na druhu houby, teplotě i stavu půdy.

Saprotrofní houby (např. pečárky nebo bedly) reagují na vláhu velmi rychle a mohou se objevit už druhý až třetí den po dešti (či obecně během několika dní).

Mykorhizní houby (např. hřib, kozák či křemenáč) za běžných okolností potřebují přibližně týden až deset dní. Kvůli letošnímu extrémnímu suchu však mykologové upozorňují, že se tento nástup může prodloužit až na dvojnásobnou dobu (tedy 7 až 14 dní).

Jakmile se ale plodnice konečně proderou nad zem, rostou velmi rychle a své sběrové velikosti mohou dosáhnout už za dva až čtyři dny. K ideálnímu růstu potřebují teplé, nikoli však tropické počasí. Pokud by po deštích opět udeřila tropická vedra a půda rychle vyschla, slibně nastartovaná vlna růstu se může okamžitě zastavit.

Hlavní vrchol houbařské sezony se navíc v posledních letech kvůli změnám počasí posouvá z léta až na konec září nebo začátek října. Ty pravé žně tak máme nejspíše teprve před sebou.

VIDEO: Novinky pro obnovu klimatu: pomáhají i houby

Zdroje: chmi.cz, myko.cz