Rozrytý trávník, nové hromady hlíny. Krtek pod vaší zahradou ve skutečnosti buduje obří labyrint

Pro krtka, který tráví většinu života pod zemí, je práce s půdou naprosto zásadní. Když si razí nové chodby, musí neustále řešit jednoduchou, ale důležitou otázku – kam s hlínou, kterou při kopání vyhrabe. Nejprve se ale podívejme, jak samotné hloubení tunelů probíhá.

Kdy vzniká krtina

Ne každá vyhrabaná hromádka zeminy se objeví na povrchu. Záleží především na hloubce chodby a typu půdy. V měkké a kypré zemině si krtek může razit velmi mělké tunely tak, že půdu jen nadzvedává nebo ji odtlačuje do stran. Na povrchu se pak neobjeví typická krtina, ale pouze lehce zvednutý pruh půdy nad tunelem. Takové chodby však bývají poměrně nestabilní a dlouho nevydrží.

Hlubší chodby a podzemní skládky hlíny

Jinak je tomu u hlubších tunelů, které tvoří stabilní základ krtčího podzemního systému. Zde už musí krtek vyhrabanou zeminu přesouvat dál. Nahromaděnou hlínu tlačí chodbou až k místu, odkud ji vystrčí šikmou šachtou na povrch. Právě tak vznikají typické krtiny, které dobře známe ze zahrad a luk. Ani zde však nekončí všechna vyhrabaná zemina. Část z ní zůstává uvnitř tunelů, kde ji krtek přemisťuje, utlačuje nebo používá při úpravách svého podzemního labyrintu. Díky tomu může být velmi aktivní a budovat nové chodby, aniž by se to na povrchu vždy projevilo.

Tunely podle toho, kde je potrava

Hloubka chodeb souvisí také s tím, kde se nachází krtkova potrava. Krtek se živí drobnými bezobratlými živočichy, především žížalami a hmyzem. Kořeny rostlin ani jiné podzemní části vegetace ho nezajímají – ty poškodí maximálně náhodou při hloubení tunelů. Bezobratlí se v půdě pohybují podle vlhkosti a teploty. Když je půda dostatečně vlhká a teplá, zůstávají blízko povrchu, a krtek tak pracuje hlavně v mělkých vrstvách.

Podzemní síť dlouhá stovky metrů

Naopak v období sucha nebo mrazů se žížaly i další kořist stahují do hlubších, stabilnějších vrstev půdy. Krtek je následuje a využívá přitom trvalé chodby, které se mohou nacházet v hloubce zhruba od pěti až do 150 centimetrů. Tyto tunely jsou často velmi pevné a mohou sloužit dokonce i několika generacím krtků. Celý podzemní systém může být překvapivě rozsáhlý. Jedna síť chodeb může měřit i několik stovek metrů. Aby ji krtek udržoval a zároveň rozšiřoval, musí pracovat neuvěřitelným tempem – za jediný den je schopen vyhloubit až kolem 30 metrů nových tunelů.

Kolik půdy krtek přemístí

Tak intenzivní činnost samozřejmě znamená i obrovské množství přesunuté zeminy. Odhady vědců ukazují, že na ploše jednoho hektaru může krtek vytvořit tisíce krtin. V jednom z pozorování jich bylo napočítáno 7 380, což odpovídá asi 40 000 litrům půdy o hmotnosti přibližně 6,5 tuny.

Jiný výzkum zjistil, že během jediného měsíce dokázali krtci na stejné ploše vytvořit zhruba 313 krtin a přesunout asi 38 900 litrů zeminy. A to jde jen o hlínu, která se dostala na povrch – nikoli o tu, kterou krtek přesouvá uvnitř svého podzemního systému. Skutečné množství tak může být ještě mnohem větší.

Nenápadný, ale důležitý tvůrce krajiny

Přestože mnozí zahrádkáři považují krtky za škůdce, jejich činnost má pro přírodu velký význam. Vědci je proto označují jako takzvané ekosystémové inženýry – živočichy, kteří svou aktivitou výrazně mění prostředí kolem sebe.

Tunely a krtiny provzdušňují půdu, promíchávají její vrstvy a ovlivňují vlhkost i chemické složení. Vznikají tak nová mikroprostředí, která mohou využívat rostliny, bezobratlí i další drobní živočichové. Krtek tedy není jen neúnavný hrabáč, ale také důležitý „architekt“ půdního ekosystému.

VIDEO: Úžasná rekonstrukce maličké terasy vyšla sotva na pár tisíc

Zdroj: Wiley, University od Oxford, DOAJ, ABC, Zahrádkář